Mečové tance jsou fenoménem, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí. Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podobou prováděných tanečních figur. Svou typickou podobu mají kroje, šavle i další artefakty.
„Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku patří k nejstarší vrstvě taneční kultury, vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ vysvětlil ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec.
Nejstarší zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu kolem roku 1784. „Podrobně popisuje straňanský tanec Pod šable v roce 1880 učitel Alois Doufalík. Do kontextu tanců v evropském prostoru zařadil straňanské Pod šable, ale také tance bobkovníků a skakúnů, etnolog František Pospíšil v roce 1911,“ doplnila etnografka Marta Kondrová.
Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem pak mají tanečníci-bobkovníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše.
Tance doplní čtyři kulturní statky ze Zlínského kraje
Hlavním důvodem vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území naší země. Předkladatelem návrhu na zápis do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury byla krajská příspěvková organizace Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
Na seznamu jsou ze Zlínského kraje už zapsány Slovácký verbuňk, Jízdy králů na Slovácku, Valašský odzemek a Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku. Slovácký verbuňk a Jízdy králů na Slovácku jsou také zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
