Manželský pár ve středním věku se vydal na sběr hub v okolí Valašského Meziříčí. „Do nemocnice se poté muž a žena dostavili sami s tím, že jim je fyzicky špatně. Byli hospitalizováni na interním oddělení s příznaky otravy muchomůrkou tygrovanou. Na standardním oddělení pobyli tři dny s tím, že nebyla nutná jejich hospitalizace na JIP, což v případě otravou houbami bývá obvyklé,“ sdělila mluvčí nemocnice Gabriela Lefenda.
„Zdravotní potíže způsobené požitím hub jsme do nedávna zatím nemuseli u pacientů nikterak často řešit. Pokud se již však zdravotní obtíže u pacientů vyskytnou, je to většinou tím, že pozřou buď špatně tepelně upravenou houbu, respektive již zapařenou. Lidé dále sbírají holubinky, u kterých jsou potíže pravidlem – ne všechny jsou jedlé a také je častá jejich záměna za muchomůrku zelenou či tygrovanou tak, jak to bylo v případě dvou otrav, které jsme zde řešili,“ uvádí primářka interního oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí MUDr. Marie Černochová.
Otrava houbami se nejčastěji projevuje bolestmi břicha, zvracením, malátností, celkovou únavou i halucinacemi. V začátcích nelze příznaky odlišit od jiné otravy jídlem, léky nebo chemikáliemi. Na možnost otravy houbami proto musí myslet vyšetřující lékař a cíleně se pacienta na požití hub, a to i několik dní zpětně, zeptat.
„Největším nebezpečím, které může houbaře po snězení jedovaté houby potkat je těžké poškození jater, jež je ve své nejtěžší podobě končí selháním jater a smrtí. To je typické pro otravu muchomůrkou zelenou. Jiné druhy hub mohou významně ovlivnit funkce nervové soustavy a psychiku,“ upozorňuje primářka.
Další jedovaté houby, například některé holubinky, působí „pouze“ zvracení a průjem za krátkou dobu po požití. „Lidé by měli sbírat jen hřibovité houby, a to pouze takové, které dobře znají. To je základní předpoklad, jak se vyhnout dalším potížím. Další rada je nezapomenout na dostatečnou tepelnou úpravu, a také nezapíjet houby alkoholem,“ radí primářka Černochová.
