Vojtova metoda většinou následuje po respirační fyzioterapii, nedonošené děti jsou totiž často závislé na ventilační podpoře. „Základem je vyzrálé dýchání, abychom si mohly dítě na chvíli vzít z inkubátoru a zacvičit. Musí být samozřejmě stabilizované a mít určitou váhu a věk, s Vojtovou metodou začínáme nejdříve od 32. týdne věku miminka,“ popisuje fyzioterapeutka rehabilitačního oddělení Markéta Mikulcová.
Nutno říct, že se nejedná o cvičení v pravém slova smyslu. U malinkých nedonošených dětí fyzioterapeutky lehce aktivují konkrétní body. „Je to reflexní terapie, aktivací spoušťových bodů ovlivňujeme řízení centrální nervové soustavy. Když jsem začínala, bylo to psychicky náročnější, časem si zvyknete. Takhle malinké děti jsou velmi křehké, musíte postupovat opravdu jemně,“ doplňuje fyzioterapeutka Monika Žaludková z téhož oddělení.
Čím dříve, tím lépe, potvrzují lékaři
Vojtova metoda je běh na dlouhou trať. Vše celou dobu sleduje neurolog i neonatolog, a ti pak vyhodnocují, jak na cvičení dítě reaguje, jak se celkově dále vyvíjí, prospívá. „My také časem vidíme ten posun – nejdříve v příjmu stravy, kvalitnějším sání, koordinovanějším pohybu. Později je dítě více aktivní a celkově prospívá,“ konstatuje Markéta Mikulcová.
To potvrzuje i neonatoložka a zástupkyně primáře novorozeneckého oddělení Barbara Tesařová: „Pro mě je již na novorozeneckém oddělení velmi důležitá zpětná vazba fyzioterapeutek, to znamená, jak dítě reaguje na rehabilitaci, zda není příliš unavené, jestli se jim pod rukama ukazuje jiná nebo větší patologie, jak je při „cvičení“ šikovná maminka a podobně. A musím říct, že z mého pohledu je v rámci sledování dětí v ambulanci rizikových novorozenců a kojenců okamžitě vidět, kdo a jak cvičí. Pokud je rehabilitace potřeba, lépe na ni reagují mladší děti. Ty starší je daleko obtížnější motivovat a udržet při cvičení. Jinými slovy – čím dříve, tím lépe.“
Bez snahy rodičů to nejde
Důležitou součástí fyzioterapie u nedonošených dětí jsou rodiče. Fyzioterapeutky se snaží naučit je Vojtovu metodu tak, aby ji mohli cvičit i doma. „Spolupráce s rodiči je velmi důležitá, postupně je edukujeme a zaučujeme, aby po propuštění z nemocnice zvládli provádět cvičení sami. Samozřejmě pak pokračují i u nás v ambulanci, kam za námi dojíždějí z celého Zlínského kraje,“ říká Monika Žaludková a dodává: „Někdy se za námi rodiče s dětmi po čase zastaví. Většina z nich nemá žádné následky, což je pro nás vždy potěšující zpráva.“
K fyzioterapii nedonošených dětí jsou nutné čtyři náročné specializované kurzy, kterými obě fyzioterapeutky z Rehabilitačního oddělení KNTB prošly. Jejich cvičení Vojtovou metodou potřebuje v průměru pět nedonošených dětí za měsíc. Aktuálně mají v rámci ambulance v péči 30 dětí.
