Jeden strom může za rok vyprodukovat až stovky tisíc semen. Jeho šíření je podle odborníků nutné účinně omezovat, zařazen je proto na seznamu nebezpečných invazních druhů Evropské unie. „Ministerstvo životního prostředí vydalo zásady regulace platné pro celou republiku, které určují cíle a doporučené postupy likvidace. Na jejich základě připravil Krajský úřad Zlínského kraje vlastní opatření, které přesně stanovuje, jak má regulace na našem území probíhat,“ popsala Magdaléna Šnajdarová z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
V letošním roce odborníci mapují výskyt pajasanu v regionu a připravují další kroky, například spolupráci s vlastníky dotčených pozemků. Prioritou je ochrana přírodních rezervací a přírodních památek, kde by mohl tento strom poškodit ohrožené druhy rostlin a živočichů.
S likvidací začal Hulín, připojí se i Zlín
S likvidací pajasanů už začaly také některé obce a města jakožto správci veřejné zeleně. Například v Hulíně už pomocí speciální injektáže ošetřili dva vzrostlé stromy rostoucí přímo mezi domy. Krajský úřad o důležitosti likvidace invazního pajasanu informoval i Odbor městské zeleně statutárního města Zlína a o zapojení požádá také další samosprávy.
Přidat se mohou rovněž občané – každý může nahlásit výskyt této invazní dřeviny prostřednictvím aplikace BioLog. Vlastníci zasažených pozemků by pak měli postupovat v souladu s regulacemi, které jsou k dispozici na webu Ministerstva životního prostředí, a poradit se mohou i s pracovníky krajského úřadu.
Stromy ohrožují celý ekosystém
„Pajasany se likvidují především cílenou aplikací herbicidu, kdy je účinná látka injektáží vpravena do kmene a postupně zničí celý kořenový systém. Stromy je nutné ponechat na místě několik měsíců, aby přípravek působil. Samotné pokácení nebo jiné mechanické metody nejsou příliš účinné. Strom po ořezu, či zbytky pařezu po pokácení, dokáží rychle znovu silně obrazit,“ upozornila Magdaléna Šnajdarová.
Pajasan je nebezpečný hlavně proto, že pomocí toxinů obsažených v kořenech brání růstu ostatních rostlin, na které je vázaný hmyz a následně i třeba ptáci, kteří tak přichází o zdroj potravy. V zemědělství je strom škodlivým plevelem, který může přenášet choroby napadající révu. Svými kořeny narušuje stavby a silnice, jeho pyl vyvolává alergie, listy v létě nepříjemně zapáchají a starší stromy jsou křehké, takže mohou představovat bezpečnostní riziko.
„Původně se pajasany vysazovaly pro svou odolnost a rychlý růst – do svahů kvůli erozi, větrolamů, k silnicím, železnicím i do měst. Odtud se ale začaly nekontrolovaně šířit. Jeden strom může za rok vyprodukovat až několik stovek tisíc semen,“ dodala Magdaléna Šnajdarová z krajského úřadu.
Mohlo by vás zajímat
