Lékař má za to, že vám vše podrobně objasnil, takže rychle vypíše recept a sestřička již volá dalšího nedočkavého pacienta. Za dveřmi ordinace vám dochází, na co všechno jste se původně chtěli zeptat, včetně toho, že vlastně pořád nevíte, co vám vlastně je. Doufáte, že vám to třeba trochu objasní v lékárně… Co tedy znamenají pojmy, na které pravděpodobně narazíte při běžném vyšetření krve?
Sedimentace
Patří mezi rutinní laboratorní vyšetření. Může napovědět, že v těle není něco v pořádku. Sleduje se při něm rychlost klesání červených krvinek. Ta se zvyšuje např. při infekcích, zánětech, nádorových či autoimunitních onemocněních. Zvyšuje se ovšem také v těhotenství a s věkem, uvádí se také užívání antikoncepce či penicilinu. Vyšetření bývá často nutné kombinovat s dalšími metodami, aby se určila přesná příčina problému.
CRP
Během zánětu se v těle vytváří tzv. „C reaktivní protein“ (CRP). Toto vyšetření pomáhá rozlišit, jestli nasadit antibiotika, nebo ne. Typicky se může jednat o pacienta s mírně zvýšenou teplotou, bolestí v krku, pokašláváním, slabostí, pocením. Pokud je CRP relativně nízké, jde spíše o infekci virového původu, na kterou antibiotika nepomáhají. Pokud dosahuje vyšších hodnot, zvyšuje se podezření na bakteriální infekci a lékař zvažuje nasazení antibiotik s ohledem na další příznaky a nález.
ASLO
Vyšetření se používá při podezření na streptokokovou infekci (streptokoky způsobují např. hnisavou angínu, spálu a některé případy zápalu plic či zánětu středního ucha). Zvýšená hladina ASLO svědčí o tom, že se imunitní systém se streptokoky setkal. Některé naše tkáně (např. srdeční chlopně, klouby či ledviny) mají podobnou antigenní strukturu jako streptokoky, takže může dojít k tomu, že imunitní systém začne napadat také vlastní tkáně. Samotná zvýšená hladina ASLO však neznamená, že k takové komplikaci skutečně dochází, a proto je nutné vycházet z posouzení celkového klinického stavu pacienta.
Krevní obraz
Celkové vyšetření krve, které v podstatě zjišťuje zastoupení jednotlivých složek krve kromě plazmy. Neobejdeme se zde bez termínů, které lze zjednodušeně vysvětlit takto:
- Leukocyty – bílé krvinky: Chrání nás před infekčními onemocněními a rakovinnými buňkami. Zvýšená hladina poukazuje např. na infekci, zánět.
- Erytrocyty – červené krvinky: Zajišťují prostřednictvím hemoglobinu přenos kyslíku z plic do tkání, tj. okysličení našeho těla, a oxidu uhličitého opačným směrem.
- Trombocyty – krevní destičky: Normálně díky své „lepivosti“ napomáhají k zástavě krve srážením, takže když se poraníme, rána se uzavře krevní sraženinou a my nevykrvácíme. Při nízkém počtu krevních destiček se může zvýšit riziko krvácení, při některých stavech spojených s jejich nadbytkem zase riziko vzniku krevních sraženin (trombů).
- Hemoglobin – zajišťuje přenos kyslíku, viz výše. Nejčastěji se setkáváme s tzv. anémií, chudokrevností, což je nízká hladina hemoglobinu. Projevuje se např. únavou, pobledlou kůží, problémy s dýcháním.
- Hematokrit – je poměr mezi objemem červených krvinek a krve. U chudokrevnosti je většinou nízký hemoglobin spojený s nízkým hematokritem a často i se sníženým počtem červených krvinek.
Homocystein
Zvýšená hladina homocysteinu může souviset s nedostatkem vitaminů B12, B6 či kyseliny listové, poruchou funkce ledvin nebo štítné žlázy. Je spojována také s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Výsledek je však třeba hodnotit podle konkrétní naměřené hodnoty a celkového zdravotního stavu.
TSH
TSH je hormon produkovaný podvěskem mozkovým (hypofýzou). TSH je součástí systému, který udržuje v krvi stabilní množství hormonů štítné žlázy.
Mohlo by vás zajímat
AST, ALT, GGT
Jedná se o hodnoty jaterních enzymů, tzv. jaterní testy. Informují nás nejen o stavu jater, ale i jiných orgánů. Zvýšené hodnoty mohou poukazovat na hepatitidu, cirhózu jater, jaterní nádory atd.
Bilirubin
Bilirubin vzniká rozpadem hemoglobinu, přičemž se dostává do krve. Zdravá játra dokážou takto vzniklý bilirubin rozložit. Pokud však játra nejsou v pořádku, bilirubin se začne hromadit ve tkáních a kůži, kde může způsobit typické žloutnutí. Příčinou může být celá řada chorob, např. zmíněná cirhóza jater nebo hepatitida.
