Žije krátce
Moucha domácí patří k těm druhům hmyzu, které žijí velmi krátce: v dospělém stadiu žije samec průměrně 17 a samice 29 dní. Přímo si libuje ve špíně. Klade vajíčka na výkaly či hnijící potraviny. Živí se tekutou stravou nebo do tuhé potravy vypouští sliny, které ji částečně natráví.
Kdekoliv žije člověk, je moucha domácí jeho stálou společnicí, v mírném pásmu stejně jako v tropech. Ve střední Evropě si ovšem much často všimneme až v polovině léta. Moucha má velmi komplikované ústní orgány, které pod velkým zvětšením nepůsobí na člověka nijak příjemně. Základ sosáku tvoří velký spodní pysk, který se při sání ztopoří a naplní krví napumpovanou do něj z hlavy. Potravy se dotýká jen koncová část – pár měkkých podušek, které fungují podobně jako mycí houba a nasávají tekutou potravu do mnoha jemných kanálků nazývaných pseudotracheje.
Přenašečka nemocí
Díky svým nevybíravým potravním zvykům je moucha domácí nebezpečným přenašečem nemocí. Riziko přenosu infekce hrozí zejména v subtropických oblastech a v krajích s nedostatečnou hygienou. Moucha přenáší původce různých střevních infekcí vyvolávajících těžké průjmy, které mají za následek vysokou kojeneckou úmrtnost. Prostřednictvím much se šíří i další nemoci, jako je úplavice, břišní tyfus a dětská obrna. Obyvatelé většiny evropských zemí jsou před neblahým působením much poměrně dobře chráněni. Potraviny kupujeme často v hygienických obalech a přechováváme je v ledničkách, odpadky z domácnosti odstraňujeme. Před sto lety byla ale situace přece jen jiná. Většinu dopravy obstarávali koně a silnice pokrývaly hromady koňského trusu, který poskytoval mouchám nadbytek příležitostí pro kladení vajíček.
Hromady potomstva
Samice najednou naklade 100 až 150 vajíček a je schopná naklást až šest snůšek za život. Ani ne za 24 hodin se z vajíček vylíhnou malé larvy. Během pouhých čtyř dnů se larva dvakrát svleče a nakonec se přemístí do chladnější části hromady hnoje či podobné hmoty, kde se zakuklí v tmavohnědé, poslední pokožce, takzvaném pupáriu. Za další tři dny se líhne dospělá moucha.
Americký entomolog L. Howard spočítal, že potomstvo jediné samice mouchy domácí, která začala klást na jaře, by se mohlo do podzimu rozrůst na 5 600 miliard much. Některé odhady jsou ještě vyšší. Tak velká je rozmnožovací schopnost tohoto druhu. V Evropě nás obvykle obtěžuje několik neodbytných jedinců, ale v tropech, kde jsou potravní i teplotní podmínky optimální, pokrývají plochy stěn obrovská, až tisícihlavá hejna much.
Kdepak přezimují
Kam odlítají mouchy na zimu? Mělo se za to, že zimuje v bezpečných úkrytech někde v domech či stájích. Je však již prokázáno, že aspoň část much se přes zimu dále rozmnožuje. Většinu much ale zahubí studené počasí nebo hmyzožravé houby. Jejich výtrusy se zachytí na těle much a postupně se vyvinou ve složité houbové vlášení prorůstající muším tělem.
