Zoo v Táboře otevřela unikátní záchranné centrum pro zabavené chladnomilné šelmy

„Jsem rád, že zrovna v naší zoologické zahradě vzniklo unikátní centrum, ve kterém najdou dočasný azyl zabavené chladnomilné šelmy z celého Česka. Takové místo u nás dosud chybělo, zabavená zvířata tak často musela zůstávat v nevyhovujících podmínkách. Vybudováním tohoto centra plně naplňujeme poslání naší zoo, kterým je ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že pomůžeme zachránit velké šelmy, které byly chovány nelegálně, žily v nevyhovujících podmínkách nebo je jejich původní majitelé týrali. Dočasný azyl tak u nás už brzy budou moci najít tygr ussurijský, puma americká, chladnomilné druhy levhartů a všechny druhy rysů a vlků,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že o umístění konkrétního zvířete bude vždy rozhodovat Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Zoo Tábor jako vůbec první vyslyšela volání státu po vybudování záchranných center pro velké šelmy. Ty potřebujeme pro zvířata, která žijí v nevyhovujících podmínkách nebo jsou chována zcela nelegálně na území České republiky. Bohužel je ale často nemáme kam umístit v momentě, kdy dochází k jejich odebrání od původních chovatelů. Díky podpoře z Národního programu Životní prostředí ve výši téměř 10 milionů korun vzniklo v Táboře zařízení, kam bude možné umístit velké spektrum chladnomilných šelem jako je třeba tygr ussurijský, levhart mandžuský nebo puma americká. Další zařízení vznikají i jinde po republice, v ideálním stavu by mělo za čtyři roky vzniknout celkem pět zařízení, která mohou pojmout deset menších a až dvacet velkých šelem jako je tygr nebo lev,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dva moderní výběhy navržené podle nejnovějších chovatelských trendů nabídnou zabaveným zvířatům opravdu velkorysé životní podmínky. „Rozhodli jsme se proto použít systém nerezové sítě místo mříží. Součástí každého výběhu je i jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka, statný kmen pro enrichment a další kmeny pro broušení drápů a oddělené krmiště. V každém výběhu mohou být dvě zvířata, celková kapacita tak bude čtyři zvířata. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ popisuje Korec.

Nejde přitom o zanedbatelný problém, u soukromých chovatelů v Česku žijí desítky velkých chráněných šelem, kterým ve volné přírodě hrozí vyhynutí. Často jsou nucené zůstávat v nevyhovujících podmínkách. „Chovat velké šelmy, jako je například tygr ussurijský, není vůbec jednoduché. Kromě obrovských nákladů na výživu, veterinární péči i dostatečné zázemí, je potřeba mnoho povolení, protože se jedná o ohrožené druhy zvířat. Přesto se stále najdou jednotlivci, kteří nařízení obchází a zvířata doslova týrají chovem v naprosto nevyhovujících podmínkách. Takové má stát zabavit, ale reálně se to často neděje, protože zvířata po odebrání často nebylo kam umístit. Někdy proto došlo dokonce k tragédiím, jako byla ta před pěti lety na Vsetínsku, kde lev roztrhal svého chovatele. Lva i lvici následně policie zastřelila. K ničemu tak tragickému přitom dojít nemuselo. Krajská veterinární správa chov nepovolila, protože ubikace a výběh byly postaveny načerno bez stavebního povolení. Stát tak měl zvířata odebrat a umístit do vhodných podmínek. Kvůli chybějícímu záchrannému centru k tomu ale bohužel nedošlo,“ přibližuje tragický případ ředitel zoo Korec.