Změna pravidel a zákaz amalgámu
Od poloviny příštího roku bude možné amalgám používat už jen výjimečně – například u pacientů s neurologickými potížemi nebo alergiemi. Tento krok je součástí širších evropských snah omezit používání rtuti v medicíně. Zatímco amalgám byl levnou, a tedy široce dostupnou možností i pro rozsáhlejší kazy, nové alternativy – především kompozitní materiály – jsou nákladnější, a podle stomatologů se na ně pojišťovny nezavázaly přispívat v odpovídající výši.
Stomatologové: Pojišťovna zaplatí málo, pacient dostane jen provizorium
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera aktuálně pojišťovna nabízí na opravu většího kazu pouze 900 korun. Naproti tomu cena kvalitní výplně z vícevrstvého kompozitu, který je vysoce odolný, dosahuje přibližně 2 300 korun. „Pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou doplácet, bude v dospělosti jen výplň dlouhodobě provizorní, což znamená, že se bude každé dva až tři roky předělávat,“ upozorňuje Šmucler. Výsledkem tak může být častější nutnost ošetření a vyšší dlouhodobé náklady.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo zdravotnictví však kritiku odmítá. Podle jeho mluvčího Ondřeje Jakoba bude nový systém úhrad pro pacienty výhodnější než současný stav. „Pro pacienta bude výhodné, i když si dá tu dražší plombu – bude to levnější než nyní. Nyní musí platit celou, nově bude platit jen rozdíl mezi cenou základní a plnou,“ uvedl. Resort zároveň tvrdí, že změny připravoval ve spolupráci se Stomatologickou komorou a že námitky prezidenta komory jsou součástí taktiky, jak vyjednat výhodnější podmínky v rámci probíhajících jednání o úhradách na příští rok.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která hraje v systému klíčovou roli, se k probíhajícím jednáním zatím nechce vyjadřovat. Vyjednávání s odbornými společnostmi a ministerstvem stále probíhá. Podle dostupných údajů se v Praze cena ošetření začínajícího kazu bílou plombou pohybuje v rozmezí od 1 300 do 3 500 korun – čím hlubší kaz, tím vyšší náklady. I proto dosud řada pacientů volila amalgám, který byl výrazně levnější.
Regionální rozdíly: zubařů je málo, lidé často musí dojíždět
Situaci komplikují i regionální nerovnosti v dostupnosti zubní péče. V Česku funguje přibližně 5 500 stomatologických ordinací, včetně těch v nemocnicích a na pohotovostech. Zatímco v Praze připadá na jednoho zubaře asi 650 obyvatel, ve Středočeském kraji je to více než 2 000. Nejhůře je na tom okres Sokolov, kde žije kolem 80 tisíc lidí a působí jen 22 zubních ordinací. Problematická je i situace v okolí Brna a v některých částech Karlovarského a Ústeckého kraje. Mnozí pacienti jsou tak nuceni za péčí dojíždět, někdy i desítky kilometrů.
