Výstavba družstevních bytů se blíží k realizaci, zájemci čekají od roku 2018, respektive od druhé vlny v roce 2022 a za tu dobu se jejich situace změnila, proto rezervační smlouvy podepsalo jen několik desítek osob. Přitom bytů se chystá přes 300. Od letošního jara je proto možné znovu se do projektu přihlásit. „Nynější žadatelé a žadatelky mají výrazně více informací, než tomu bylo v předešlých dvou vlnách, kdy se pracovalo jen s odhadovanými cenami a harmonogramy. Je jasné, že se naplňuje to, co jsme si od družstevního bydlení od začátku slibovali, tedy že jeho cena bude výrazně pod hodnotou průměrné ceny novostaveb v Brně. Umožní tak dosáhnout na vlastní bydlení v dostatečné velikosti i lidem, kteří by na běžném trhu dosáhli jen na byty mnohem menší, a třeba kvůli plánování rodiny by raději volili odstěhování za město do většího prostoru. Neradi bychom o tyto mladé lidi přicházeli,“ vysvětlila náměstkyně pro bydlení Karin Podivinská.
Pravidla projektu umožňovala přihlásit pouze páry nebo samoživitele s dětmi. Novinkou je přihlašování osob, které jsou samy. Ty musí mít mezi 18 a 45 lety a příjem od 45 000 do 90 000. Dále nesmí vlastnit ani spoluvlastnit nemovitost určenou k bydlení a musí mít prostředky k uhrazení členského podílu – minimálně 15 % a maximálně 50 % z celkové ceny bytu. Při podpisu smlouvy se skládá rezervační poplatek 100 000, který se posléze odečte od členského vkladu.
Mohlo by vás zajímat
V současné době se připravují zadávací podmínky pro výběr zhotovitele, známý by měl být za čtvrt roku. Tím bude potvrzena cena. Aktuálně se kalkuluje s částkou 97 000/ metr čtvereční. Průměrná cena novostavby v Brně minulý měsíc překročila částku 140 000 korun za metr čtvereční. Radní dnes rovněž zastupitelstvu doporučili vyjmout z režimu družstevního bydlení 3 bytové domy, v každém z nich je naprojektováno 18 bytů 2+kk. „V domech zatím nebyl rezervován žádný byt, takže uvažujeme, že bychom je nechali ve vlastnictví města. Mohli bychom je využít jako nájemní bydlení, ať už pro mladé, pro seniory, nebo pro další skupiny. Posílila by se tím i společenská funkce projektu, která by v jedné lokalitě propojovala různorodější obyvatelstvo,“ uzavřela Podivinská.
