Vlnu Mavericks formuje nemilosrdná příroda
Podél Half Moon Bay, asi třicet kilometrů jižně od San Franciska, se na ploše sotva jednoho hektaru šedivé vody zvedá nejobávanější vlna planety. Přírodní anomálie, která se stala potravou pro sny i noční můry vrcholových surfařů.
Zapomeňte na barevné surfařské stereotypy – palmy, květované košile, sněhobílý písek a bikiny. Tady chodí beachboyové v tlustých černých kombinézách s kuklou, aby v ledové vodě neprochladli. Na „plážové přehlídky“ nemají čas: pokud si chtějí zajezdit, musejí nejprve tři čtvrtě hodiny pádlovat mezi skalami a divokými proudy. A rozhodně je nezahřeje ani scenérie – Mavericks nemá nic společného s tyrkysem surfařského hřbitova Teahupoo na Tahiti ani se vzdušností balijských či havajských vln. Zde je čeká jen nezadržitelně se řítící masa kalné vody, až patnáctimetrová zeď, která před sebou hrne oblaka těžké pěny.
Mohlo by vás zajímat
Jeff Clark objevuje tajemství místní bestie
Nebýt jednoho nebojácného teenagera, vlna by možná zůstala světu utajená. V sedmdesátých letech ji jako první „zkrotil“ Jeff Clark, student střední školy v Princeton-by-the-Sea. Od Mavericksu bydlel jen pár kroků a její zimní burácení ho fascinovalo natolik, že v roce 1975 vyrazil jejím nástrahám vstříc. A brzy znovu.
Patnáct let pak rozkrýval její taje úplně sám, zatímco ostatní lovci velkých vln mířili výhradně na Havaj – a o existenci této nebezpečné anomálie neměli ani tušení.
Surfaři míří k vlně Mavericks a přichází tragédie
Když Jeff po letech pozval na místo přátele, nestačili se divit. Fotografie, které pořídili, obletěly svět. A do Princetonu se začali sjíždět ti nejlepší z nejlepších.
S tím však dorazila i temná stránka. V prosinci 1994 zde utonul havajský mistr big wave surfingu Mark Foo – hned po svém prvním příjezdu. Od té chvíle se Mavericks stala prokletou vlnou, která si připsala další zranění i mrtvé. Jenže vyhýbat se jí nemohou: kdo chce mít pověst skutečného přeborníka velkých vln, musí obstát právě tady.
Surfaři bojují s chladem, proudy i vlastním strachem
A tak se na linii zrodu vlny vydávají i ti, kterým se strachem klepou kolena. V ledové vodě drkotají zuby, snaží se orientovat podle pobřeží, aby se vyhnuli zóně nárazu, a nemyslet na místní útesy. Ty dokážou tělo rozlámat jako nic – a hůř, mohou zachytit pojistnou šňůru surfového prkna. Stačí pár vteřin, aby je vlna polapila a stáhla do temné pasti.
Mavericks přitahuje i velké bílé žraloky
A jako by to nestačilo, mělčiny u přístavu Pillar Point si oblíbili také velcí bílí žraloci. Těm, které představa drtivého sevření mezi několika tunami ledové vody a ostrými skalisky nechává klidnými, to možná udělá radost. Ostatním přibude další důvod, proč se Mavericks právem přezdívá nejchladnokrevnější vlna světa.
