Debata o změně úhrad
V současnosti jsou moderní léky na bázi inkretinů hrazeny především pacientům s diabetem 2. typu. Jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny je má na předpis zhruba 30 tisíc lidí. Pokud by měly být využívány i k léčbě obezity, musely by znovu projít schvalovacím procesem u Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Podle ministra zdravotnictví se nyní o rozšíření úhrad týkajících se preparátů na snižování hmotnosti vede odborná diskuse. „Nyní opravdu probíhá odborná debata o tom, zda některé z nich by neměly být pro vybrané indikované skupiny hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V diskusi budeme pokračovat, dává mi to smysl,“ uvedl Vojtěch.
Obezita jako celospolečenský problém
Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku více než polovina dospělých, častěji muži než ženy. Lidé s normální váhou jsou dnes spíše v menšině. Nadváhu má zhruba 38 procent populace a přibližně pětina osob starších 16 let spadá do kategorie obézních. V evropském srovnání se Česko pohybuje zhruba ve druhé polovině žebříčku, nejvyšší podíl lidí s nadváhou a obezitou žije na Maltě, naopak nejnižší v Itálii, Francii nebo Švýcarsku.
Rizika v těhotenství i pro děti
Pediatři a porodníci nově upozorňují na rostoucí výskyt obezity u žen už na počátku těhotenství. Podle prvních vyhodnocených dat mají čtyři z deseti žen při vstupu do těhotenství zvýšené BMI (jedná se o tzv. index tělesné hmotnosti, který je však dnes částí odborníků považován za zjednodušující ukazatel). U těchto žen lékaři častěji zaznamenávají rozličné komplikace. Např. těhotenská cukrovka se rozvíjí asi u pěti procent žen s normální váhou, u obézních žen jí trpí více než 13 procent. S rostoucí hmotností nastávajících matek pak roste i výskyt vysokého krevního tlaku a častější je také porod císařským řezem. Děti těchto matek mají navíc vyšší pravděpodobnost, že budou mít s váhou také problémy.
Dětská obezita a prevence
Výrazný nárůst obezity zaznamenali odborníci také u dětí, zejména během pandemie covidu. Podle dat Státního zdravotního ústavu dosáhl podíl dětí s nadváhou a obezitou právě v této době historického maxima – problémy s hmotností měl tehdy každý čtvrtý školák a 16 procent dětí bylo obézních. Přestože se situace loni mírně zlepšila, dětí s obezitou je dnes zhruba čtyřikrát více než na počátku 90. let.
Lékaři proto spustili pro děti s nadváhou pilotní projekt se sportovními náramky propojenými s mobilní aplikací. Zapojilo se 660 dětí ve věku od šesti do jedenácti let. Podle předběžných výsledků se téměř 70 procent dětí začalo více hýbat. „Výsledky se zdají být pozitivní, když se ukáže, že efekt existuje, jsem pro to, aby se v rámci dětské populace projekt více rozšířil,“ uvedl Adam Vojtěch. Náramky by i nadále měly být pro děti zdarma a projekt by měl stát jednotky milionů korun.
