Jedna destička v chodníku připomíná Marii Pětrošovou, která žila v Nerudově ulici v Místku (tehdy č. p. 508, dnes 246). „Podílela se na převádění uprchlíků přes hranice do Polska na území obce Morávka,“ sděluje mluvčí frýdecko-místecké radnice Jana Musálková Jeckelová. Zatčena byla statečná žena dvakrát, nejprve v roce 1939, poté o pět měsíců později, tehdy již v požehnaném stavu. Kvůli porodu ji gestapo propustilo do domácí péče.
Jen deset dní, pak už se nikdy neviděly
Mamince a její dceři však nacisté dopřáli jen pár společných dní. „Za deset dnů po porodu přijelo gestapo, maminku odvezli a už jsme se nikdy neviděly,“ popisuje dnes již šestaosmdesátiletá Milena Ručková oddělení od své matky.
Podle jejich slov byla maminka odvážná. „Takoví odvážní lidé se už dnes asi nerodí,“ vyprávěla u mosazné destičky se jménem své maminky silný příběh Ručková. Marie Pětrošová zemřela v roce 1942 v koncentračním táboře v Ravensbrücku.
Po násilném odvlečení maminky ji vychovávala babička. Ručková vystřídala hned několik zaměstnání. Nejprve pracovala jako tkadlena ve svém rodišti, poté pracovala 18 let jako jeřábnice.
Silný příběh matky a dcery zasáhl i primátora Frýdku-Místku Petra Korče: „Lidstvo nesmí opakovat chyby, které se děly v minulosti. Nedá se a nesmí zapomenout,“ říká primátor.
Kde najdete další nové kameny?
Pět kamenů zmizelých je nově zasazeno v chodníku před „Horničákem“ v ulici Pionýrů 2069, která je spjata s rodinou továrníka z tehdejší místní likérky Hermanna Löwa. Kameny připomínají jeho potomky a další příbuzné (syny Alfréda, Heinricha, Rudolfa, dále Heinrichovu manželku Marii a synovce Pavla). Na ulici Příborské leží tři další, a to na památku nejvýznamnější rodiny Landsbergerů ve Frýdku, spjaté s textilním průmyslem, konkrétně pro Sophii, Johannu a Marii. Na třídě T. G. Masaryka je umístěna vzpomínka na lékaře Jaroslava Míčka, který se narodil na Panských Nových Dvorech. Původně bydlel v ulici Národních mučedníků, v dnes již zbouraném domě.
Kameny zmizelých (Stolpersteine) jsou projektem německého umělce Güntera Demniga. V překladu jsou to kameny, o které je třeba klopýtnout, zavadit. Jde o potvrzení toho, že se na tyto osobnosti s pohnutým a krutým osudem nezapomnělo. První kámen věnovaný jedné oběti holokaustu nechal položit v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem, od té doby umělcova nadace nechává kostky (nyní věnované obětem nacistického režimu obecně) instalovat po celé Evropě. Kruté osudy umučených lidí připomíná ve Frýdku-Místku již 17 Stolpersteinů, z toho dva nechali umístit příbuzní rodiny Demnerů prostřednictvím Židovské obce v Ostravě.
