Jedním z pacientů, který je trvale upoután na invalidní vozík a má za sebou intenzivní půlroční léčbu v Hrabyni, je pětačtyřicetiletý Martin Linhart.
Zranění, po němž ochrnul na všechny čtyři končetiny, si přivodil v roce 2005. Nešlo přitom o typický skok do mělké vody. Martin se rozběhl do vody a při vstupu do ní nedal ruce před sebe. Hlava se mu prudce zaklonila, což vedlo k vážnému poranění krční páteře. Úlomky zlomených obratlů následně poškodily míchu. „Mezi svými přáteli mám bohužel mnoho lidí, kteří po úrazu ve vodě skončili na vozíku. A právě proto už vím, že před vodou je vždy potřeba mít respekt, předvídat, nepodceňovat rizika a chovat se zodpovědně. Stačí totiž zlomek vteřiny a život se může změnit navždy,“ říká Linhart.
I přes trvalé následky se vrátil ke své původní práci v IT oboru. Dnes žije samostatně a aktivně se věnuje přístrojovému potápění. Díky Sportovnímu klubu vozíčkářů absolvoval více než 70 ponorů v Česku i v zahraničí.
Pacienty, kteří si v letních měsících vážně poraní krční páteř anebo míchu při neopatrném skoku nebo vstupu do vody, přijímají v Hrabyni každoročně. „Následkem bývá částečné nebo úplné ochrnutí končetin, ztráta soběstačnosti a nutnost dlouhodobé intenzivní rehabilitace, která může trvat šest až devět měsíců. Tyto úrazy vznikají během několika vteřin, jejich důsledky však pacienty provázejí celý život,“ upozorňuje primářka hrabyňského rehabilitačního ústavu Hana Davidová.
Na úrazy po skocích do neznámé vody dlouhodobě upozorňuje Česká asociace paraplegiků. Její zástupci tvrdí, že počet těchto zranění v poslední době klesá i díky projektu BanalFatal. Jedná se o preventivní kampaň, jejíž lektoři navštěvují základní školy a učí děti, jak se vyhnout rizikovému chování, kterým by si trvale poškodili páteř a míchu. V předešlých letech bylo během letních měsíců v Česku zaznamenáno okolo 15 vážných úrazů.
