Evropský lovec zulským šamanům věřil
Když v 19. století zemřel jihoafrický lovec a obchodník David Leslie, noviny jej označily za muže „mimořádné inteligence a důvtipu“. Nešlo tedy o člověka, který by snadno podléhal pověrám nebo uvěřil každému neobvyklému příběhu. Přesto právě on patřil mezi Evropany, kteří tvrdili, že se během svých cest setkali s jevy, jež si nedokázali logicky vysvětlit.
Leslie udržoval přátelské vztahy s řadou zulských náčelníků a mezi příslušníky tohoto národa strávil mnoho času. Měl tak možnost poznat nejen jejich způsob života, ale také tradiční víru, jejíž součástí byli šamani, léčitelé a zaříkávači. Některé události v něm vzbudily hluboký respekt k jejich údajným schopnostem.
Nechal šamana hledat ztracené lovce
Jedna z nejznámějších příhod se odehrála roku 1875. Osm lovců zaměstnaných Davidem Lesliem se vydalo na výpravu rozptýlenou po rozsáhlém území vzdáleném stovky kilometrů. Spojení s nimi bylo přerušeno a Leslie neměl žádnou možnost zjistit, co se s nimi stalo.
Obrátil se proto na zulského šamana. Ten údajně bez váhání oznámil, že dva z lovců zemřeli a třetí mezitím ulovil čtyři slony. Následně popsal také zbývajících pět mužů, jejich vzhled i průběh jejich lovu. Když se lovci po čase vrátili, Leslie si vše ověřil. Ve svých vzpomínkách napsal, že šaman „přesně a správně popsal jak jejich vzezření, tak lovecké úspěchy či neúspěchy“ a že se k jeho velkému údivu všechna tvrzení ukázala jako pravdivá. Byl přesvědčen, že běžným způsobem nebylo možné tak podrobné informace získat.
Předpověděla mu osud
Ještě silněji na Leslieho zapůsobilo setkání se ženou, která byla mezi místními obyvateli považována za mimořádně nadanou vědmu. Její pověst sahala daleko za hranice kmene a mnozí věřili, že dokáže nahlížet do budoucnosti.
Žena mu oznámila, že až bude z kraje odcházet, zůstane zcela sám. Nebude mít ani průvodce, kteří jej doprovázeli, ani dobytek, který zde nakoupil.
Proroctví se podle Leslieho skutečně naplnilo. Jednoho ze sluhů zabil buvol, dalšího usmrtil krokodýl a ostatní služebníci uprchli. Leslie tak musel zakoupený dobytek opustit a pokračovat v cestě bez něj.
Mohlo by vás zajímat
Popsali Evropané skutečnou magii?
Podobných svědectví existuje podle historických pramenů více. Historik parapsychologie Brian Inglis upozorňoval, že evropští cestovatelé, misionáři i obchodníci po staletí zaznamenávali příběhy o jasnovidectví, věštění nebo šamanských rituálech, s nimiž se v Africe setkávali.
Zajímavý postoj zaujal také britský antropolog Edward Tylor. Přestože bývá považován za jednoho ze zakladatelů moderní antropologie, odmítal zjednodušující představu, že by všichni domorodí kouzelníci byli pouhými podvodníky. Ve své knize Primitivní kultura z roku 1871 napsal, že zulská magie nestojí na klamání lidí a že vědomé podvody představují spíše výjimku než pravidlo.
Přesto zůstává otázkou, jak tato svědectví hodnotit dnes. Mohlo jít o pozoruhodnou intuici, mimořádnou znalost prostředí a lidské psychologie, nebo o přikrášlené vzpomínky cestovatelů? Anebo se za příběhy zulských šamanů skutečně skrývá něco, co moderní věda dosud nedokáže uspokojivě vysvětlit? Odpověď zůstává stejně tajemná jako africká krajina, v níž tyto příběhy vznikaly.
