Tango se zrodilo mezi přístavními dělníky
Je krátce po půlnoci a ulice Buenos Aires teprve ožívají. Do milong, tradičních tanečních sálů, přicházejí muži v elegantních oblecích i ženy na vysokých podpatcích. Pro mnohé z nich není tango koníčkem ani společenskou zábavou. Je životním stylem, vášní i tradicí, kterou si předávají z generace na generaci.
Právě proto se říká, že tango je duší Argentiny.
Jeho kořeny sahají do druhé poloviny 19. století, kdy se v chudých přístavních čtvrtích Buenos Aires začaly prolínat africké rytmy candombe s hudbou evropských přistěhovalců. Stejně jako americké blues vyprávělo i tango o těžkém životě obyčejných lidí, samotě, nenaplněné lásce i naději na lepší budoucnost.
Tanečníci si vybírají partnera jediným pohledem
V milongách má všechno svá pravidla. Partner se zpravidla nezve slovy, ale pohledem. Stačí letmý oční kontakt a nenápadné přikývnutí. Když druhý souhlasí, oba zamíří na parket. Tančí se proti směru hodinových ručiček a každý pár vytváří vlastní příběh. Chvíli připomíná něžné objetí, vzápětí zase souboj dvou silných osobností.
Pro nezasvěceného diváka vypadají některé figury téměř neuvěřitelně. Jednou z nich je krok zvaný viborita neboli „malý had“, při němž muž klouzavým pohybem vede partnerčiny nohy s mimořádnou přesností a elegancí.
Slávu tanga objevila celá Evropa
Z přístavních čtvrtí se tango postupně dostalo do tanečních sálů po celém světě. Už v roce 1913 se v londýnském hotelu Waldorf pořádaly taneční čaje doprovázené tímto tehdy exotickým tancem.
Ani Argentina však tangu nepřála vždy. V době vojenské diktatury byla kulturní scéna pod přísným dohledem a společenský život se výrazně změnil. Přesto tango přežilo a v osmdesátých letech se znovu stalo jedním z nejvýraznějších symbolů argentinské identity.
Mohlo by vás zajímat
V Buenos Aires se tančí i na ulicích
Turisté často míří do velkých divadelních podniků, kde během jediné večeře zhlédnou efektní taneční show. Kdo ale touží poznat opravdové tango, měl by navštívit některou z menších milong, kde si místní rezervují stejný stůl třeba už třicet let.
Začátečníci mohou využít některou z mnoha tanečních škol a osvojit si alespoň základní kroky ještě před první návštěvou tanečního sálu. Argentinci totiž tanec berou vážně a elegance je pro ně samozřejmostí.
Atmosféru Buenos Aires lze nasát i na náměstí Plaza Dorrego ve čtvrti San Telmo. Každou neděli se zde koná vyhlášený bleší trh a mezi stánky se starožitnostmi často tančí páry přímo pod širým nebem.
Tanec, který nikdy neusíná
Večer v Buenos Aires začíná pozdě a končí až za rozbřesku. Právě tehdy člověk pochopí, že tango není jen sled dokonale provedených kroků. Je řečí beze slov, která dokáže vyprávět o lásce, vášni, smutku i naději. A možná právě proto si dodnes uchovává kouzlo, jemuž propadají nejen Argentinci, ale lidé z celého světa.
V roce 2009 bylo argentinské tango zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
