Dnes je 15. 9. 2026 a svátek má Jolana

Které sportovní aktivity plní v létě čekárny, jak poskytnout první pomoc a kdy jde o život

Slunce, dovolená a touha dohnat celoroční nedostatek pohybu. Pro mnoho lidí je léto ideálním časem, kdy začít sportovat, pro lékaře na úrazových ambulancích pak jedním z nejnáročnějších období roku. Kombinace vysokých teplot, přeceňování sil a podceňování ochranných pomůcek vede každoročně k řadě zbytečných zranění.

Na nejčastější letní úrazy, zásady první pomoci i situace, kdy je potřeba neodkladně vyhledat lékařskou pomoc, upozorňuje primář Centra jednodenní ortopedie MUDr. Ondřej Havel z plzeňské Nemocnice PRIVAMED.

Reklama

(Elektro)cyklistika, elektrokola a inline bruslení v úrazech vedou

Jedná se o nejoblíbenější letní aktivity. Nehod na elektrokolech ale v posledních letech výrazně přibývá. Elektrokola jsou totiž těžší než klasická kola a zároveň vyvinou větší rychlost. U inline bruslení zase dochází často ke ztrátě stability, stačí prasklina v asfaltu nebo větvička na cyklostezce.

Nejčastější úrazy: Při pádu rozhoduje především rychlost. Instinktivní snaha zachytit se rukama často končí zlomeninami zápěstí, loktů nebo klíčních kostí. Časté jsou také otřesy mozku, vykloubená ramena, odřeniny a zlomeniny dolních končetin.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

První pomoc na místě: Pokud je zraněný v bezvědomí, má silné bolesti krku nebo je podezření na otřes mozku, s postiženým nemanipulujte a volejte linku 155 (u komplikovanějších úrazů hraje čas zásadní roli). Krvácení zastavte, odřeniny pokud možno sterilně překryjte a při podezření na zlomenou končetinu zafixujte.

„U komplikovanějších úrazů rozhoduje čas. Včasná diagnostika nám umožňuje rychle určit rozsah poranění a zvolit nejvhodnější léčbu. Proto je třeba zavolat záchranku, popsat situaci a nechat si poradit,“ říká primář Centra jednodenní ortopedie MUDr. Ondřej Havel z Nemocnice PRIVAMED.

Největším rizikem pro děti jsou trampolíny

Trampolíny jsou hitem zahrad a herních center, zároveň ale představují vůbec nejčastější příčinu dětských zranění. Největší riziko představuje skákání více dětí současně a chybějící dohled dospělých.

Nejčastější úrazy: Nekontrolované dopady, vzájemné srážky nebo pády mimo skákací plochu mohou vést ke zlomeninám předloktí a bérce, podvrtnutí hlezenních kloubů, otřesům mozku i poranění krční páteře.

První pomoc na místě: Při bolestech krku či zad s dítětem nemanipulujte a okamžitě volejte záchrannou službu. Při podezření na zlomeninu končetinu zafixujte a otok chlaďte přes vrstvu látky a co nejdříve vyrazte k lékaři.

„Při poranění na trampolíně, zejména při srážce nebo pádu na hlavu, je dobré nechat dítě pro jistotu zkontrolovat u lékaře – zejména vyloučit otřes mozku nebo možné vnitřní krvácení. Pokud jde o menší incident, je třeba dítě po nějakou dobu pozorovat, nenechat ho usnout a kontrolovat, jestli se mu netočí hlava nebo mu není nevolno. V takovém případě se také vyplatí na nic nečekat a vyrazit k lékaři,“ dodává primář Centra jednodenní ortopedie.

Dovolenkoví sportovci hazardují se svými nepřipravenými těly

Fotbal, nohejbal nebo plážový volejbal patří k létu stejně jako koupání. Právě u těchto aktivit ale lékaři často ošetřují lidi, kteří se jinak sportu během roku příliš nevěnují. Nejvíce ohroženi jsou rekreační sportovci ve věku mezi 30 a 50 lety, kteří po týdnu stráveném v kanceláři vyrazí během volna podat maximální výkon.

Nejčastější úrazy: Bez dostatečného rozcvičení a pravidelného pohybu nejsou svaly, vazy ani šlachy připraveny na prudké sprinty, výskoky nebo rychlé změny směru. Nejčastěji tak dochází k podvrtnutí kotníků a kolen, poranění vazů nebo natržení, případně přetržení Achillovy šlachy.

První pomoc na místě: Přerušte aktivitu a postižené místo co nejdříve chlaďte přes vrstvu látky. Končetinu znehybněte, případně stáhněte elastickým obinadlem a udržujte ji ve zvýšené poloze kvůli zmírnění otoku. Při výrazné bolesti, deformitě nebo nemožnosti končetinu zatížit vyhledejte lékařské ošetření.

Horké počasí zvyšuje riziko od dehydratace až po infarkt či mrtvici

Letní sportování nepřináší jen riziko pádů nebo zlomenin. Vysoké teploty představují velkou zátěž také pro srdce a celý oběhový systém, zejména při intenzivní fyzické aktivitě a u lidí s chronickými, ale i dosud nediagnostikovanými onemocněními.

Nejčastější potíže: Při sportu (zejména v horku) tělo ztrácí velké množství tekutin a minerálů. Pokud je průběžně nedoplňujeme, hrozí dehydratace, svalové křeče, přehřátí organismu, kolapsové stavy i výkyvy krevního tlaku. U lidí s kardiovaskulárními nebo metabolickými onemocněními mohou být tyto komplikace závažnější a v krajních případech vést i k mrtvici nebo infarktu.

Kdy okamžitě volat 155: Varovnými příznaky cévní mozkové příhody jsou náhlý pokles koutku úst, slabost nebo necitlivost jedné poloviny těla, porucha řeči či vidění a náhle vzniklá silná bolest hlavy. Infarkt se často projevuje svíravou bolestí na hrudi, která může vystřelovat do levé paže, zad, krku nebo dolní čelisti. Často jej doprovází dušnost, studený pot nebo nevolnost. Při těchto příznacích nečekejte, zda obtíže odezní, a okamžitě volejte linku 155. Každá minuta rozhoduje.

Jak si užít letní sportování bezpečně

Riziko úrazu sice nelze zcela vyloučit, dodržováním několika jednoduchých pravidel ho ale můžete výrazně snížit:

  •  Nepodceňujte rozcvičku a závěrečné protažení.
  • Používejte ochranné pomůcky. 
  • Dodržujte pitný režim.
  • Vyhněte se největšímu horku. 
  • Respektujte své možnosti.

Ať vám letní sport přináší radost, a nikoli zbytečné komplikace.

Doporučujeme

Poradna

Jak (ne)naložit s čerstvými houbami. Sušení, mražení i výroba domácího koření

Jak (ne)naložit s čerstvými houbami. Sušení, mražení i výroba domácího koření

Čerstvou smaženici jistě ocení téměř každý. Jenže je to sezónní záležitost. Pokud si chcete pochutnat na houbách i v zimě, musíte je nějakým vhodným způsobem uchovat. Není snad člověka, který ...
Displeje v dětských rukou. Co ještě považovat za normální a kdy už škodí

Displeje v dětských rukou. Co ještě považovat za normální a kdy už škodí

Mobil, tablet, počítač nebo herní konzole jsou dnes běžnou součástí života dětí. Samotné používání digitálních technologií přitom nemusí být problém. Důležité je především to, jak dítě obrazovky používá, jestli má ...
Když přijde plnoletost. Jak řešit studium, finance, úřady či daně

Když přijde plnoletost. Jak řešit studium, finance, úřady či daně

Plnoletost přijde, ale návod k ní nikde. Člověku je najednou osmnáct a ocitá se sám v reálném světě. A ten ho zaskočí záludnostmi, které dříve nemusel řešit. Jak toto „přistání“ ...
Lanýž – jedna z nejdražších kulinářských pochoutek. Je to zapáchající houba, nebo čokoládová lahůdka?

Lanýž – jedna z nejdražších kulinářských pochoutek. Je to zapáchající houba, nebo čokoládová lahůdka?

Lanýže, jež jsou vyhlášenou gastronomickou pochoutkou, patří mezi superdrahé potraviny světa. Často nesou označení „diamanty kuchyně“, a to navzdory faktu, že smrdí zatuchlinou nebo někomu dokonce připomínají pach petroleje. Ostatně ...
Nejčastější gynekologický nádor u žen. Málokdo si ho dává do souvislosti s hmotností

Nejčastější gynekologický nádor u žen. Málokdo si ho dává do souvislosti s hmotností

Rakovina dělohy, odborně karcinom endometria, představuje v České republice nejčastější gynekologický nádor. Statistiky ukazují, že lékaři u nás toto onemocnění každoročně diagnostikují přibližně u 2 100 žen. Přestože má tento ...
Jak pečovat o uši a co jim rozhodně nedělat. Typická chyba, kterou občas udělá každý

Jak pečovat o uši a co jim rozhodně nedělat. Typická chyba, kterou občas udělá každý

Sluch je jeden z nejdůležitějších smyslů. Lidské ucho zároveň svou anatomickou stavbou patří k poměrně složitým orgánům. Naše uši si tedy zaslouží, abychom jim věnovali přiměřenou péči. My se jim však buď ...
Historie hysterie. Od ženských pohlavních orgánů k moderní medicíně

Historie hysterie. Od ženských pohlavních orgánů k moderní medicíně

Co všechno se kdysi skrývalo pod označením hysterie? Tehdejší představy o nemoci dnes překvapují. Hysterka je označení, které se už v minulosti ujalo pro uječenou a hádavou ženu. Proč právě ...
Tichá funkce, o které řidiči často vůbec nevědí. Aktivuje se otevřením dveří řidiče

Tichá funkce, o které řidiči často vůbec nevědí. Aktivuje se otevřením dveří řidiče

Kdysi platilo, že čerpání paliva do systému se aktivuje až otočením klíčku v zapalování. Jenže toto už dávno nemusí být pravda, a to díky funkci předčerpání paliva otevřením dveří řidiče. ...
Hraniční porucha osobnosti narušuje vztahy. Trpí člověk s poruchou i jeho okolí

Hraniční porucha osobnosti narušuje vztahy. Trpí člověk s poruchou i jeho okolí

Život s člověkem s hraniční poruchou osobnosti (HPO) připomíná jízdu na horské dráze. Jejich blízcí mohou jeden den zažívat pocit spřízněné duše, druhý den čelí chladu, výčitkám nebo prudkému hněvu. ...
Bolesti kloubů, únava a nespavost. Může být na vině počasí?

Bolesti kloubů, únava a nespavost. Může být na vině počasí?

Bolesti hlavy, únava, nespavost nebo zhoršená nálada. Mnoho lidí připisuje podobné potíže změnám počasí. Je však citlivost na počasí skutečným jevem, nebo jen rozšířeným mýtem? Moderní výzkumy ukazují, že počasí ...
Reklama
Reklama
Reklama