Draci se ukrývají mezi ještěry
Pohádkoví draci chrlí oheň, létají a někdy mají i několik hlav. Skutečnost je samozřejmě méně fantastická. Přesto by si člověk při pohledu na některé ještěry mohl připadat, jako by se ocitl v pohádce.
Nejlepším příkladem je varan komodský. Největší žijící ještěr na světě může měřit přes tři metry a vážit více než 150 kilogramů. Jeho mohutné tělo, silné končetiny, drápy a zuby působí skutečně dračím dojmem. Největší ověřený jedinec měřil 3,13 metru a vážil 166 kilogramů.
Evropané se o existenci těchto obřích ještěrů dozvěděli na začátku 20. století. První vědecký popis druhu Varanus komodoensis zveřejnil nizozemský zoolog Peter Ouwens v roce 1912. Nešlo tedy o objev ztroskotaného pilota, jak se někdy uvádí.
Varani jsou lovci, ale jedí i zdechliny
Varani komodští žijí na několika indonéských ostrovech. Loví například jeleny, divoká prasata a další živočichy, ale nepohrdnou ani zdechlinou. Dospělý varan si dokáže poradit dokonce s velmi velkou kořistí.
Zajímavý je také život jejich mláďat. Ta jsou po vylíhnutí zranitelná a mohou se stát kořistí dospělých varanů. Proto první roky života často tráví na stromech, kam se velcí dospělci nedostanou. Samice kladou přibližně 15 až 30 vajec a po vylíhnutí mláďat už o ně nepečují.
Pravěký varan byl ještě větší
Pokud bychom se chtěli setkat se skutečným „drakem“, museli bychom se vrátit do australského pravěku. Tam žila obří ještěrka známá jako Megalania, dnes označovaná vědeckým jménem Varanus priscus.
Žila ještě před desítkami tisíc let a podle dochovaných fosilií mohla dosahovat délky kolem pěti až sedmi metrů. Odhady její hmotnosti se pohybují až kolem 600 kilogramů. Přesnou velikost však nelze určit, protože paleontologové nemají k dispozici kompletní kostru.
Mohlo by vás zajímat
Megalania byla masožravá a patřila k největším suchozemským ještěrům, kteří kdy žili. Její příbuznost s dnešními varany je přitom tak těsná, že dostala rodové jméno Varanus.
Brněnský drak visí na radnici
Za drakem nemusíme cestovat až do Indonésie nebo pravěkého období. Jednoho máme přímo v Brně.
V průjezdu Staré radnice visí už po staletí takzvaný brněnský drak. Jenže při pohledu zblízka je jasné, že o žádného draka nejde. Je to vycpaný krokodýl nilský.
K jeho původu se váže několik příběhů. Podle nejznámější pověsti kdysi drak terorizoval okolí Brna. Statečný měšťan ho měl přelstít návnadou naplněnou nehašeným vápnem. Drak ji spolkl, dostal žízeň, napil se vody a zahynul.
Historie je ovšem méně pohádková. Městské účty dokazují, že vycpaný krokodýl byl v Brně už v 16. století – například v roce 1568 se platilo za jeho opravu a v dalších letech byl opakovaně ošetřován.
Létavý dráček opravdu plachtí
A nakonec existuje ještě jeden tvor, který má „draka“ dokonce přímo ve jménu. Dráček létavý (Draco volans) je drobný ještěr z čeledi agamovitých.
Na bocích má zvláštní kožní řasy, které podpírají prodloužená žebra. Když skočí z větve, roztáhne je a využije jako jakási křídla. Nejde však o skutečný aktivní let – dráček především plachtí z jednoho místa na druhé.
Draci tedy nezmizeli
Skuteční pohádkoví draci v přírodě nežijí. Jejich svět má ale překvapivě blízko k realitě. Obří varani, pravěká Megalania i drobný létavý dráček ukazují, že příroda dokázala vytvořit tvory, kteří mohou lidskou fantazii připomínat víc, než bychom čekali.
A tak možná není otázka, zda draci ještě žijí, úplně nesmyslná. Jen je musíme hledat mezi skutečnými obyvateli naší planety – a smířit se s tím, že žádný z nich zatím neumí chrlit oheň.
