Současný objekt v hradním areálu již z technického i dispozičního hlediska nepostačuje moderním nárokům na provoz. „Novostavba se dvěma nadzemními podlažími tak nabídne výrazně komfortnější podmínky pro pořádání širokého spektra akcí,“ přibližuje mluvčí města Ostravy Gabriela Pokorná.
Stávající objekt je provozně neekonomický, nevyhovuje již technicky ani dispozičně. Na jeho místě vyroste zbrusu nový velký sál s dvěma nadzemními podlažími a kapacitou pro 150 až 200 lidí. „Novostavba nabídne zázemí konferencím, výstavám, společenským setkáváním, kulturním akcím i svatbám. Návrh předpokládá rozšíření sociálního zázemí, zachování přístupu na střešní terasu i bezbariérové propojení s hradní věží a východním křídlem,“ vysvětluje jednatel společnosti Černá louka Jiří Šimon.
Moderní architektura s odkazem na historii
Autorem architektonické studie je ostravský Atelier 38, který projekt podrobně konzultoval se zástupci Národního památkového ústavu. Způsob, jakým nový sál zapadne do historického prostředí, přibližuje primátor města Ostravy Jan Dohnal: „Architektonický návrh respektuje charakter a historické souvislosti památkově chráněného Slezskoostravského hradu. Urbanisticky navazuje na půdorysnou stopu původního severního křídla, přimyká se k hradní věži a výškově respektuje okolní zástavbu.“
Návrh není koncipován jako historická replika původní stavby, ale jako současná architektonická interpretace motivů spojených s hradem, zejména motivu hradby, fortifikace a hmotového členění. Projekt pracuje volnou interpretací čtyř motivů středoevropského hradu a převádí jej do současného architektonického jazyka, akcentuje motiv hradby, klenby, vinice a kazetového sálu.
Konstrukčně je stavba navržena jako kombinovaný železobetonový systém s vysokým důrazem na trvanlivost, správnou akustiku a kvalitní vnitřní prostředí, což umožní plnohodnotné využití hradního areálu po celý rok.
Památka, kterou poznamenala těžba uhlí
Slezskoostravský hrad náleží k nejstarším dochovaným stavbám na území krajského města. Původní gotický hrad vybudovala ve druhé polovině 13. století těšínská knížata. V 16. století prošel objekt přestavbou na renesanční zámek a od počátku 18. století až do roku 1945 byl v majetku rodu Wilczků.
Nejtěžší období však památka zažila ve 20. století, kdy byl celý areál výrazně poddolován v důsledku intenzivní těžby černého uhlí. Hrad se v průběhu let propadl o téměř dvacet metrů a postupně se proměnil ve zříceninu. Chystaná výstavba nového multifunkčního sálu je dalším krokem k jeho kompletní obnově a k vytvoření moderního komunitního i turistického centra.
Mohlo by vás zajímat
Město Ostrava poskytne provozovateli, společnosti Černá louka 4,5 milionu korun ke zpracování projektové dokumentace nového sálu. „Tato dokumentace je nezbytná pro získání příslušného povolení záměru a konkretizuje zejména technické, dispoziční, konstrukční a provozní řešení navrhované stavby,“ upřesňuje závěrem Pokorná. Předpokládané celkové náklady na samotnou výstavbu sálu dosáhnou 97 milionů korun.
