Země se otevřela pod traktorem
Je rok 1992 a mladý brigádník Martin Bartík pracuje na poli v místě zvaném Pod Větřákem. Urovnává půdu traktorem před setím pšenice, když si všimne něčeho podivného. Přímo vedle stroje se v zemi objevil hluboký otvor.
Když zastaví a podívá se dovnitř, spatří hladce vyhlazenou dutinu. Je hluboká asi dva metry a na první pohled působí, jako by ji někdo vyhloubil. Jenže uvnitř není vůbec nic.
Bartíkovi později vysvětlí, že nejde o úplnou výjimku. V této části krajiny už se něco podobného stalo několikrát. Odborníci znají nejméně pět případů, kdy se půda propadla a odhalila neznámý prostor.
Do podzemí se propadali i lidé
Nejpodivnější příběh se však váže k dávnější minulosti. Podle svědectví a místní tradice se do jedné z dutin propadla děvečka při hrabání sena. Ještě pozoruhodnější je případ mlynáře Jana Janalíka z nedalekého větrného mlýna. Podle dochovaného vyprávění zmizel v podzemní dutině společně se svým koněm.
Co se s nimi přesně stalo, není známo. Právě tak není jisté, kdy k události došlo. Příběh proto zůstává na hranici mezi historickou vzpomínkou a místní tradicí. Samotná existence podzemních dutin však už pouhou pověstí není.
Mohlo by vás zajímat
Ukrývají se pod zemí lochy?
Právě tady začíná být záhada ještě zajímavější. Archeologové totiž propadlé dutiny označují jako lochy – podzemní prostory, které lidé v minulosti hloubili a využívali například jako sklady nebo úkryty. Ty pacetlucké mají velmi zvláštní podobu. Připomínají láhev nebo baňku: nahoře mají úzké hrdlo široké přibližně půl metru, zatímco spodní část se rozšiřuje až na zhruba 1,7 metru.
Právě jejich tvar naznačuje, že nemusí jít o obyčejné přirozené propadliny. Nabízí se otázka, kdo je vybudoval, kdy k tomu došlo a proč byly ukryty právě zde.
Větřák už z krajiny zmizel
Tajemné podzemí mělo ještě donedávna výraznou nadzemní dominantu. Na Bílém kopci nad Pacetlukami stával větrný mlýn, kterému se říkalo Větřák.
Původně byl kamenný, později dřevěný a podle obecních historických údajů patřil rodině Janalíků. Mlýn ještě v roce 1945 fungoval a šrotoval obilí. V roce 1973 už byl označován za zchátralý.
Na přelomu 70. a 80. let 20. století však jeho příběh neskončil. Rozebraný mlýn byl převezen do Klobouk u Brna, kde se dočkal rekonstrukce. Dodnes tak stojí mimo místo, kde po generace patřil k obrazu zdejší krajiny.
Tajemství zůstává pod poli
Dnes už tedy v Pacetlukách člověk nemusí spatřit větrný mlýn, podle kterého lokalita Pod Větřákem dostala své jméno. Pod povrchem však možná stále zůstávají prostory, které vznikly lidskou rukou před mnoha staletími. A právě to je na celém příběhu nejzajímavější. Nejde jen o pověst o mlynáři, který údajně zmizel pod zemí. Jde o skutečné propady, skutečné podzemní prostory a skutečnou otázku, která stále čeká na definitivní odpověď.
Kdo lochy u Pacetluk vybudoval a k čemu sloužily? A co všechno může ještě jednou odhalit půda, po které dnes jezdí traktory?
