Během následného telefonátu ho muž k investování přesvědčil a doporučil mu instalaci programu pro vzdálený přístup k počítači. Odtud přes internetové bankovnictví započaly první investice. „Senior dokonce viděl průběh údajného zhodnocování vloženého kapitálu. Vše bylo bohužel prostřednictvím podvodné aplikace,“ vysvětlil policejní mluvčí Radomír Šiška.
Po vyplnění přeposlaného dotazníku byl senior informován o zřízení kryptopeněženky. Poté, co proinvestoval několik stovek tisíc korun, ho finanční poradce přemlouval k úvěru, který by využili k dalším investicím. S jeho souhlasem se mu poradce přes internetové bankovnictví pokusil založit úvěr, který mu banka naštěstí neschválila.
Následně poradce doporučil, aby z důvodu ukončení obchodování na stávající platformě převedli již vložené peníze do jiné kryptopeněženky, s čímž senior souhlasil. „Proto, aby to mohli udělat, poradce požadoval doplatit 230 tisíc korun potřebných k vyplacení zůstatku stávající kryptopeněženky. Hrozil, že pokud peníze nevyberou, bude mu ze zůstatkové částky srážen úrok z uložení. Senior už ale neobdržel žádná přístupová hesla ke své stávající kryptopeněžence. Až poté si uvědomil, že by se mohlo jednat o podvod a obrátil se na policii,“ vylíčil Šiška.
Celkem senior odeslal více jak 600 tisíc korun na neznámé účty. Pachateli v případě dopadení hrozí za podvod až pět let za mřížemi.
