Ženu z Vysočiny v úterý 24. října telefonicky kontaktovala údajná pracovnice banky kvůli spotřebitelskému úvěru. „Když jí poškozená odvětila, že si žádný úvěr nesjednávala, podvodnice ji spojila s údajným bezpečnostním oddělením banky. Další žena – také podvodnice – sdělila, že došlo pravděpodobně ke zneužití občanského průkazu,“ uvedla mluvčí.
Žena se poté s falešnou pracovnicí banky dohodla na dalším postupu následující den. „Ve středu ráno skutečně zavolali – česky hovořící muž se představil jako pracovník banky a poškozenou přesvědčil, že musí vybrat veškerou svou finanční hotovost a tuto následně vložit na tzv. zrcadlový účet, který on založí u banky,“ doplnila Dana Čírtková.
Mohlo by vás zajímat
Poškozená vybrala ze svých účtů 380 tisíc korun a na radu bankéře odjela k bitcoinmatu do Jihlavy, kam chtěla peníze pomocí obdržených QR kódů vložit. Jejím velkým štěstím bylo, že kolem zrovna procházeli dva policisté v civilu, kteří ji oslovili a od vkladu peněz ji odradili.
Podobné podvody, které dle slov mluvčí řeší policie v poslední době téměř denně, ale nemívají vždy dobrý konec. Své o tom ví jiná žena z Vysočiny, která díky důvěřivosti o nemalou sumu peněz přišla. I tento případ se odehrál v minulém týdnu a také začal telefonátem. „Ženě se ozval údajný bezpečnostní pracovník banky a sdělil jí, že si sjednala úvěr ve výši 350 000 korun a zřejmě došlo ke zneužití jejích osobních údajů. Podvodník ji přesvědčil, že musí ze svého účtu vybrat peníze, protože jinak dojde k jejich zneužití,“ popsala mluvčí.
Pachatel ženu následně instruoval, jak peníze pomocí QR kódu vložit do bitcoinmatu, a navíc ji přesvědčil ke sjednání půjčky ve výši 350 tisíc korun, aby o vložené peníze nepřišla. Žena souhlasila, vybranou hotovost dle zadání uložila, a to pro ni znamenalo finanční ztrátu 700 tisíc korun.
Policie varuje před fintami podvodníků
„Všechny telefonáty údajných bezpečnostních pracovníků banky vždy směřují k jedinému – sdělit poškozenému informaci, že jeho účet je napaden a hrozí odcizení finančních prostředků z účtu. Obsahem telefonátu může být také sdělení, že někdo zneužil osobní údaje a doklady poškozeného a někdo neznámý si právě vyřizuje půjčku, kterou bude potom muset poškozený platit. Pachatel se vždy vydává za autoritu, u které je reálné, že takové sdělení může provádět. Představuje se jako pracovní banky, ministerstva financí, policista nebo v různých kombinacích mohou postupně zavolat všichni,“ upozornil vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality Martin Vaněček.
Lidem tedy nezbývá než být velmi obezřetnými a rozhodně nespoléhat na zobrazované číslo, které může skutečně vypadat jako číslo dané instituce. „Jedná se o metodu, kdy pachatel za pomoci speciálního softwaru dokáže překrýt své skutečné číslo číslem jiným, které se zobrazuje na přístroji poškozenému. Proto doporučujeme takový hovor co nejrychleji ukončit a na pokyny v žádném případě nereagovat,“ dodal Martin Vaněček.
