Rekonstrukce pavilonu trvala 20 měsíců. Po dostavbě jednoho patra a nové přístavbě ze západní strany má budova nyní čtyři nadzemní podlaží a jedno částečně podzemní, vizuálně se proměnila také díky nové ploché střeše. „Budova již byla ve zcela nevyhovujícím technickém stavu pro poskytování moderní medicíny. Rekonstrukce a modernizace pavilonu přinese zaměstnancům i pacientům adekvátní a komfortní prostory,“ vysvětlil ředitel nemocnice David Rezničenko.
V prvním podlaží pavilonu zůstala zachována lůžková část, nyní kompletně vybavená novým nábytkem a elektricky polohovatelnými lůžky. „Ve zrekonstruované části druhého a třetího podlaží je vytvořeno plnohodnotné podlaží administrativního zázemí nemocnice, tedy pro ředitelství a ekonomický úsek. V nástavbě rekonstruované části čtvrtého podlaží je nově umístěno IT oddělení a kybernetická bezpečnost,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
„Budova má spoustu inovativních prvků. Venkovní žaluzie, vzduchotechnika a inteligentní osvětlení jsou dalšími aspekty, které podporují efektivitu provozu,“ upřesnil provozně-technický náměstek nemocnice Otto Šrůta.
Více místa, více péče
Další prostory získal pavilon díky přístavbě. V jejím druhém podlaží se nachází zázemí zdravotnického personálu a sklady materiálu. Ve třetím podlaží sídlí Ambulance cestovní medicíny, Hepatální poradna a Osteologické centrum a čtvrté podlaží je vyhrazeno pro Oddělení zdravotnické techniky a ubytování studentů lékařských fakult.
Součástí stavebního záměru bylo rovněž vybudování energocentra, které zajišťuje vysokokapacitní náhradní zdroj elektřiny. V případě výpadku proudu ze sítě dokáže nová technologie plně napájet hlavní budovu nemocnice.
Mohlo by vás zajímat
Slavnostní předání stavby proběhlo ve čtvrtek 10. července. Symbolického přestřižení pásky se ujali hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, zástupci kraje i města, vedení nemocnice a zástupci realizační firmy. Nový pavilon bude postupně využíván během letních prázdnin.
Rekonstrukce vyšla na téměř 229 milionů korun. „Investici zaplatil Kraj Vysočina z vlastního rozpočtu. Na část nákladů spojených s energetickými úsporami se podařilo získat evropskou dotaci,“ dodal hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
