Poslední chybějící část D1 otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek 19. prosince, potom bude celá D1 hotová. Oproti plánu se tento úsek podaří zprovoznit o 91 dní dříve. „Bude to významný den pro celou českou dálniční síť, pro českou veřejnost, že dálnice D1 bude dokončená v celé své délce. Přínos tohoto úseku D1 pro střed Moravy je obrovský,“ říká v podcastu generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Posledních deset kilometrů za sedm miliard
Úsek Říkovice – Přerov je dlouhý 10,1 kilometru. Je na něm 14 mostů, pět protihlukových stěn a třeba jen v násypech je 3,25 milionu metrů krychlových materiálu. Vysoutěženou cenu, necelých sedm miliard korun se podle Radka Mátla povedlo víceméně dodržet. „Jako všechny naše stavby má v sobě zahrnutou valorizační doložku. To znamená, že se cena navýšila, protože se platila inflace po dobu stavby, ale k žádným zásadním změnám během výstavby nedošlo,“ řekl šéf ŘSD.
Úleva pro Přerov, přínos pro celou republiku
Zdůraznil, že D1 jako taková má obrovské přínosy pro plynulost a bezpečnost dopravy, pro rozvoj regionů, pro cestování po republice, ať už jde o české nebo zahraniční řidiče. „Ten význam je obrovský. A když půjdeme do detailu, tak hlavně pro lidi: když dnes tranzitní doprava projíždí zastavěným územím města Přerov, je to příšerné, když lidé mají kamiony a osobní auta v těsné blízkosti svých obydlí. A jen dostavbou tohoto desetikilometrového úseku D1 zmizí z města Přerov 70 procent kamionů. To je obrovské číslo a pro lidi obrovská úleva. Ekonomické přínosy jsou nezpochybnitelné, ale stavíme to hlavně pro lidi, kteří bydlí v blízkosti komunikací, a pro řidiče, aby se bezpečně a dobře dostali ke svým domovům,“ popsal Radek Mátl.
Dokončený úsek D1 nepomůže jen Přerovu, ale odvede také tranzitní dopravu z Olomouce a Prostějova. Jak řekl Radek Mátl, pomůže to i městům, která jsou podél D46 mezi Vyškovem a Olomoucí. „Tato dálnice byla obrovsky zatížená a svými parametry tomu ani nebyla přizpůsobená, procházela Prostějovem skrz město. Přínos tohoto úseku D1 pro střed Moravy je obrovský,“ řekl Radek Mátl.
Problémy kolem výstavby
Stejně jako je velký přínos D1, velké a táhlé byly i problémy s její výstavbou kolem Přerova. ŘSD absolvovalo přes 20 soudních sporů, těm předcházely různé námitky, soudní spory končily až u Nejvyššího soudu. Muselo se zpracovat množství různých stanovisek, podkladů a právních posudků. „Nebyl to masivní odpor, byli to jednotlivci, ale bohužel napadali prakticky veškerá vydaná rozhodnutí. Podobně jako u D49, kde si většina lidí stavbu přeje, ale pár jednotlivců to blokuje. Demolovali jsme i některé nemovitosti. Seděl jsem s lidmi někdy i několik hodin doma, abychom se byli schopni domluvit, a nakonec třeba své nemovitosti i dobrovolně prodali, aby mohla ta nejvýznamnější mostní estakáda vzniknout. Obrovský odpor, který zde byl, jsme dokázali zdolat díky neskutečnému úsilí celé státní správy a úřadů,“ řekl Radek Mátl.
Historie dálnice začala už před válkou
Jedna z prvních staveb na D1, most Šmejkalka, je z roku 1939. Před druhou světovou válkou byly vize, že by se dálnice postavila z Prahy přes Brno na Slovensko. První vize se objevily v roce 1938, válka je zastavila. A i poté se prakticky až do roku 1967, kdy začala stavba úseku z Prahy do Mirošovic, nic nedělo. „V roce 1980 se dálnice dokončila mezi Prahou a Brnem, posléze v letech 2013–2021 jsme ji museli kompletně zmodernizovat,“ shrnul Radek Mátl. Připomněl, že původní trasování dálnice bylo trochu jiné. To se ale po rozpadu Československa změnilo. „To znamená, že dálnice nevede do Košic, ale do Ostravy, do Polska. Každopádně: když si vezmeme ten klíčový rok 1967, kdy se stavba dálnice rozjela u Prahy, prvním úsekem mezi Prahou a Mirošovicemi, tak je to po 58 letech, kdy tento nejvýznamnější dálniční tah v České republice dokončíme. Pro nás stavaře, pro všechny řidiče, celou Českou republiku je to výjimečná událost,“ říká Radek Mátl.
