Základem léčby horníků je horský vzduch
Horníci tvořili po desetiletí významnou část lázeňské klientely. Do Karlovy Studánky přijížděli především kvůli dýchacím obtížím, které souvisely s dlouhodobou prací v prašném a fyzicky extrémně náročném prostředí ostravsko-karvinského revíru. „Základem léčby je zdejší horské klima s mimořádně čistým vzduchem, dlouhodobě srovnávaným s alpskými oblastmi. Na něj navazují inhalace minerální vody, olejobalzámové inhalace ke zklidnění dýchacích cest, dechová rehabilitace a cílená cvičení. Součástí pobytu je spirometrické vyšetření na začátku i na konci léčby, které u většiny pacientů potvrzuje zlepšení plicních funkcí,“ řekl lázeňský lékař Petr Gloza.
Největší problém je křemen, ne uhelný prach
Podle něj nepředstavuje největší riziko samotný uhelný prach. „Zásadní problém je křemen, který se v hornině běžně vyskytuje. Právě kombinace uhelného prachu a křemene je pro plíce velmi nebezpečná. Dochází k dráždění plicní tkáně, která reaguje jizvením, takzvanou fibrózou,“ vysvětlil.
Zjizvená plicní tkáň omezuje přenos kyslíku do krve. Pacienti pak trpí dušností, chronickým kašlem a sníženou fyzickou výkonností. Onemocnění má trvalý charakter, často se postupně zhoršuje a u části pacientů přechází v chronickou obstrukční plicní nemoc. U bývalých horníků se navíc velmi často kombinují plicní potíže s problémy pohybového aparátu. „Téměř vždy přijíždějí nejen s dechovými obtížemi, ale také s bolestmi zad a kloubů. Dlouhá léta pracovali ve skrčených a nepřirozených polohách, což se na jejich těle výrazně podepsalo,“ doplnil Petr Gloza.
Podle vedení lázní patří vazba na hornictví k jejich historii. „Lázně jsou s hornictvím spjaté už od devatenáctého století. Zejména ve dvacátém století sem jezdili horníci z ostravsko-karvinské oblasti léčit dýchací cesty a zařízení se na tuto skupinu dlouhodobě specializovalo. V minulosti tvořili horníci až osmdesát procent naší klientely,“ připomněl ředitel Horských lázní Karlova Studánka Martin Voženílek.
O horníky budou pečovat ještě řadu let
Ukončení těžby podle něj neznamená konec péče. „Počítáme s tím, že ještě řadu let budeme přijímat pacienty z bývalých dolů. Práce v podzemí jim často nevratně poškodila zdraví a my jsme připraveni jim dál pomáhat,“ dodal.
Lázně proto poskytují komplexní péči zaměřenou na dýchací i pohybový aparát. Využívají inhalace, klimatoterapii, dechovou rehabilitaci, u těžších stavů také kyslíkovou terapii. Součástí léčby zůstávají minerální koupele, parafínové a rašelinové zábaly, masáže, elektroléčba, vodoléčba a skupinová cvičení. U pacientů s dechovými obtížemi nově pracují i s terapeutickými prvky virtuální reality.“ Změny na plicích neumíme odstranit. Lázeňská léčba ale dokáže zmírnit potíže, zlepšit dýchání, pohyb a celkovou kvalitu života. I dočasná úleva pro tyto pacienty znamená velký rozdíl,“ uzavřel Gloza.
Loni přijaly lázně celkem 850 pacientů s dechovými obtížemi, významnou část z nich tvořili bývalí horníci s nemocemi z povolání.
