Byl to říjen a šlo o jednu z prvních namátkových akcí Inspekce silniční dopravy po tom, co dostala v červenci loňského roku zákonem oprávnění zastavovat vozidla samostatně, bez přítomnosti Policie ČR, a kontrolovat STK stanice mimo periodický certifikační cyklus Ministerstva dopravy. Předtím museli každý zásah koordinovat s policií dopředu a výsledky takových plánovaných kontrol, říká inspektor, vypadaly jinak. Jak moc jinak, říct nechce. Z dat, která Ministerstvo dopravy sestavilo za celý rok 2024 z programu zesíleného silničního dohledu, vychází, že přibližně tři čtvrtiny zkontrolovaných vozidel emisními normami neprošla — a to zahrnuje auta s prošlou i s platnou STK. Podíl těch s platným certifikátem, která přesto neprošla, byl v interním přehledu ministerstvem označen jako prioritní metodický problém. V Plzeňském kraji zastavila inspekce osmnáct vozidel zaměřených na starší diesely, sedm jich nevyhovělo přes certifikát vydaný v posledních dvanácti měsících. Jedno čtyřleté auto tam bylo taky. Poslanec Stanislav Blaha z ODS podal vloni v Poslanecké sněmovně návrh na minimální pokuty pro stanice vydávající certifikáty nevyhovujícím vozidlům v rozmezí 100000 až 5000000 korun, Ministerstvo dopravy ho zařadilo do prioritního zákonodárného plánu na letošní rok, ke druhému čtení ale nedošlo před koncem zasedacího cyklu.
Mechanik z Plzeňského kraje, se kterým se pravidelně bavím, říká, že stanice, na které chodí zákazníci stěžovat, jsou v branži obecně známé. Jenom se o nich nemluví do protokolu.
Inspekce o dosavadních sankcích mluví otevřeně jako o strukturální příčině toho, proč část stanic certifikuje způsobem, který je ekonomicky racionální, i když technicky nezákonný. Pokud pokuta za vydání průchozího certifikátu vychází nižší než příjem ze zákazníka, který by jinak neprošel, stanice má důvod pokračovat a nic ji systémově nezastavuje. Inspekce eviduje stanice, které opakovaně certifikovaly vozidla mimo standard, ale k odnětí oprávnění dochází výjimečně a správní řízení bývají zdlouhavá. Blahův návrh by to v teorii změnil, ale inspektor říká, že o přesné výši pokut mu jde méně než o to, aby se vůbec něco změnilo, a to jsem bral jako komentář na tempo legislativního procesu spíš než na čísla samotná.

Kupující ojetiny s platnou STK počítá s tím, že certifikát říká pravdu o stavu auta. U dovezených vozidel ze zahraničí, kde servisní historii ze země původu kupující zpravidla nemá nebo ji neumí ověřit, česká technická prohlídka funguje jako náhradní ujištění. Platí za to prémium v ceně a pokud stanice vydá certifikát autu, které projít nemělo, kupující tuhle prémii zaplatí za informaci, která nesedí, a přijde na to nejdřív u první opravy nebo po havárii — typicky po zákonné reklamační lhůtě, kdy spor se soukromým prodejcem ze zahraničí zpravidla nikam nevede. Záznamy z technických kontrol v zemi původu emisní historii uchovávají a nesoulad mezi tím, co zahraniční systém zachytil, a tím, co stojí na českém certifikátu, bývá zjistitelný dopředu — carVertical ve vzorcích z českého trhu takový nesoulad u dovezených aut zaznamenávala opakovaně, i když agregovaná data neumožňují přesně oddělit záměrný podvod od neúplné dokumentace. Jenže to předpokládá, že kupující si nechá historii vozidla prověřit ještě před koupí, a velká část z nich to nedělá, protože platná STK jim jako záruka přijde dost. Inspektor říkal, že lidé zastavení v říjnu mu víceméně všichni říkali totéž — nerozuměli, jak auto prošlo prohlídkou, protože na STK přijel někdo jiný za ně a certifikát nebrali jako něco, co by mělo smysl dál ověřovat. Jeden z řidičů dodal, že si auto koupil jako dovezené ojeté vozidlo a platná česká STK ho uklidnila, protože jiný přehled o stavu auta neměl.
K mechanikovi z Plzeňského kraje přijde průměrně jednou za měsíc zákazník, který auto koupil v posledním roce a přišel s závadou, která při prohlídce neprošla. Část z nich auto splácí a na nečekanou opravu nemá rezervu. Zákazníci se vracejí k mechanikovi, říká, ne proto, že by on s tím mohl moc dělat, ale protože nevědí, za kým jinak jít. Jednou mu přišla žena s kombíkem, který koupila na úvěr čtyři měsíce předtím a platná STK byl jeden z důvodů, proč koupila. Oprava vycházela přes osmdesát tisíc a úvěr ještě dva a půl roku. Prodejce byl soukromý, auto dovezené, a ona nevěděla, jak se k tomu postavit, protože všechno při koupi vypadalo v pořádku. Zeptal jsem se mechanika, jestli se k ní prodejce ozval. Řekl, že se neptám poprvé a odpověď je vždycky stejná.
Na letošní rok plánuje inspekce rozšířit namátkové kontroly na všechny kraje s cílením na stanice, které v posledních dvou letech vydaly nadproporcionální počet certifikátů vozidlům s výrazným stářím nebo nájezdem. Přesnou metodiku výběru nepopsal, řekl jen, že záměrem není sbírat náhodné vzorky, ale ověřovat konkrétní signály z vlastních databází. Mechanik na to říká, že záleží na tom, kolik kontrol skutečně proběhne a ne jenom kolik jich bylo oznámeno. Z října vypadalo, že ani náhodný vzorek není třeba příliš vybírat.


