Nově se bude topit příměsí biomasy s odpadem a zemního plynu
V letech 2021–2024 proběhla v Karviné první fáze dekarbonizace, která spočívala v definitivním odstavení celkem tří uhelných kotlů a nainstalování šesti zcela nových plynových horkovodních kotlů. Takto skončil uhelný provozu v Teplárně ČSA a snížilo se využití uhlí a tím došlo i k snížení emisí CO₂. „Teď je před námi druhá fáze odklonu od uhlí na Karvinsku,“ řekl ředitel pro strategii a regulaci skupiny Veolia Energie Miroslav Zajíček, která Teplárnu Karviná spravuje.
Druhá fáze přinese ukončení provozu posledních čtyř uhelných kotlů v Teplárně Karviná. Nahradí je multipalivový kotel K7 na tuhá alternativní paliva (TAP) a biomasu, nová parní turbína TG8 a doplňkový plynový kogenerační zdroj. Palivový mix bude tvořit převážně vytříděný komunální odpad s příměsí biomasy a zemní plyn.
Alternativní zdroje podle Zajíčka zajistí stabilnější cenu tepla
Od roku 2029 bude 53,19 % tepla pro Karvinou a Havířov pocházet z vytříděného nerecyklovatelného a dále již nevyužitelného odpadu ve formě TAP a Miroslav Zajíček k tomu: „Využití tuhých alternativních paliv je nejchytřejší způsob, jak rychle a efektivně opustit uhlí. Místo, aby zbytkový vytříděný odpad putoval na skládky, přeměníme ho přímo v regionu na čisté teplo a elektřinu,“ vysvětil Zajíček. Doplnil, že výsledkem je nejen snížení CO₂, ale i stabilnější cena tepla pro domácnosti a snížení závislosti na zemním plynu.
Dekarbonizace Teplárny Karviná je jedním z pilířů tuzemského plnění strategie GreenUp, což je celosvětový program skupiny Veolia. „V jeho rámci jsme se zavázali, že v České republice investujeme do dekarbonizace více než 20 miliard korun. Tato masivní a dlouhodobá investice směřuje do technologických inovací, modernizace výroby a ekologizace našich energetických zdrojů napříč republikou,“ doplnil Zajíček.
