Firmy bojují o zaměstnance
Za pokračujícím růstem mezd stojí především dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Řada firem se i nadále potýká s problémy při obsazování volných pozic a vyšší mzda zůstává jedním z hlavních nástrojů, jak nové zaměstnance získat nebo si udržet stávající.
Zaměstnavatelé přitom dnes o nové pracovníky nebojují jen prostřednictvím výše výplaty. Stále větší roli hrají také benefity a flexibilita práce. Uchazeči se běžně zajímají o možnost práce z domova, pružnou pracovní dobu nebo možnost skloubit zaměstnání s rodinným životem. Právě tyto požadavky firmy stále častěji zohledňují.
Některé profese přitom v posledních měsících zaznamenaly mimořádně výrazný růst nástupních mezd. Například u dispečerů vzrostly mezi dubnem a květnem nabízené mzdy podle personálních agentur meziměsíčně o zhruba 17 procent. Podobný vývoj lze sledovat také u některých technických profesí, specialistů ve výrobě nebo pracovníků v logistice.
Růst mezd naráží na limity
Přestože zaměstnanci vyšší výdělky vítají, ekonomové upozorňují, že prostor pro další rychlé navyšování není neomezený. Firmy totiž musí růst mezd financovat ze své produktivity a hospodářských výsledků.
Právě zde se začíná objevovat určitý problém. Produktivita práce v české ekonomice v posledních letech roste výrazně pomaleji než mzdy. Pokud by tento trend pokračoval příliš dlouho, mohlo by to vytvářet tlak na růst cen výrobků a služeb.
Zjednodušeně řečeno – pokud zaměstnavatelé vyplácejí více peněz, aniž by zároveň rostla výkonnost firem, promítají se vyšší náklady postupně do cen pro zákazníky. Odborníci proto upozorňují, že příliš rychlý růst mezd může časem přispívat k vyšší inflaci.
Aktuálně však většina analytiků nepředpokládá žádné dramatické zdražování. Inflace se podle odhadů za květen pohybuje kolem 2,1 procenta, tedy poblíž cíle České národní banky. Díky tomu se reálné příjmy domácností zvyšují a lidé si mohou za své výdělky koupit více než před rokem.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíly mezi obory zůstávají výrazné
Přestože průměrná mzda překonala hranici 50 tisíc korun, skutečné příjmy zaměstnanců se mezi jednotlivými odvětvími výrazně liší.
Nejvyšší mzdy dlouhodobě pobírají pracovníci v oblasti informačních technologií a komunikací. Jejich průměrné výdělky se pohybují okolo 100 tisíc korun hrubého měsíčně. Nadprůměrné mzdy mají také zaměstnanci bank, pojišťoven nebo energetických společností.
Na opačném konci žebříčku zůstávají pracovníci v pohostinství, hotelnictví nebo některých službách, kde průměrné výdělky často nepřekračují ani 31 tisíc korun měsíčně.
Významné rozdíly přetrvávají také mezi regiony. Nejvyšší průměrnou mzdu má tradičně Praha, kde dosahuje téměř 68 tisíc korun měsíčně. Nad republikovým průměrem se pohybují také Středočeský a Jihomoravský kraj. Naopak nejnižší mzdy vykazují Karlovarský, Zlínský a Olomoucký kraj.
Je však důležité připomenout, že na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. Průměr totiž zvyšují velmi vysoké příjmy části pracovníků. Reálnější obrázek o běžných výdělcích poskytuje medián mezd, který bývá nižší.
Životní úroveň domácností se zlepšuje
Po období vysoké inflace z let 2022 a 2023 představuje současný vývoj pro domácnosti pozitivní zprávu. Reálné mzdy opět rostou a lidem zůstává více prostředků na spotřebu, spoření i investice.
Ekonomové očekávají, že životní úroveň českých domácností bude letos pokračovat v postupném zlepšování. Podle odhadů by mzdy měly růst přibližně třikrát rychleji než ceny, což by znamenalo další nárůst kupní síly zhruba o čtyři procenta.
Současně ale upozorňují na řadu rizik. Nejistotu představuje především vývoj světové ekonomiky, geopolitické napětí na Blízkém východě nebo přetrvávající zdražování některých služeb. Právě tyto faktory mohou ovlivnit inflaci i ochotu firem pokračovat v rychlém navyšování mezd.
Přesto platí, že české mzdy za poslední dekádu urazily výrazný kus cesty. Zatímco před deseti lety se průměrná mzda pohybovala pod hranicí 27 tisíc korun, dnes se blíží dvojnásobku.
