Teploty nejsou jediným ukazatelem nebezpečného počasí
Při hodnocení rizik se meteorologové stále častěji zaměřují na takzvaný pocitový dopad počasí. Stejná teplota totiž nemusí znamenat stejnou zátěž. Jinak člověk vnímá například suché horko s prouděním vzduchu a jinak vysoké teploty kombinované s dusnem a vysokou vlhkostí. Právě kombinace několika faktorů může způsobit, že i teploty, které podle tabulek nevypadají extrémně, představují pro část populace výraznou zátěž.
Odborníci také upozorňují, že důležitá je také délka trvání horkého počasí a schopnost organismu se s podmínkami vyrovnat. Nová výstraha ČHMÚ má tak lidem nabídnout praktičtější informace.
Nový systém sleduje, jak vedra působí na člověka
Meteorologové novou výstrahu, tzv. zátěž teplem, poprvé vyhlásili v souvislosti s vysokými teplotami na jihu Moravy. Platila už v úterý a pokračuje také dnes, kdy se týká hned sedmi krajů. V případě příslušné výstrahy je již v potaz bráno více faktorů. „Nejde jen o samotnou teplotu. Sledujeme, jak se člověk v dané situaci cítí a jak velkou zátěž představuje počasí pro organismus. Roli může hrát kombinace teploty, vlhkosti nebo proudění vzduchu, ale také délka trvání horké epizody,“ vysvětlil pro ČT Petr Münster, vedoucí předpovědního pracoviště ČHMÚ Brno.
Důležitým aspektem jsou podle něj také města, která se během tropických nocí ochlazují jen obtížně. Především hustě zastavěné oblasti s množstvím betonu a asfaltu mohou zůstávat výrazně teplejší než okolní krajina.
Zatímco dosavadní výstrahy se tedy zaměřovaly především na konkrétní meteorologické hodnoty, například maximální teploty vzduchu, nově odborníci více zohledňují skutečný dopad počasí na lidské zdraví.
Varování má pomoci lidem i záchranářům
Smyslem nové kategorie není pouze přesněji popsat počasí, ale především upozornit na možné zdravotní komplikace. Dlouhotrvající horko může být rizikové zejména pro seniory, malé děti, chronicky nemocné nebo lidi pracující venku.
Při vysokých teplotách roste riziko přehřátí organismu, dehydratace nebo zhoršení některých zdravotních problémů. Zátěž se navíc zvyšuje v situacích, kdy ani během noci teploty výrazně neklesají a tělo nemá dostatek času na regeneraci. Nový způsob varování proto využijí i záchranné složky. Ty mohou podle meteorologů lépe plánovat kapacity v období, kdy lze očekávat zvýšený počet výjezdů například kvůli kolapsům spojeným s vedrem. „Výstrahy nejsou jen informací o počasí. Mají také praktický význam pro instituce, které se podle nich mohou připravit na možné dopady,“ uvedli meteorologové.
Mohlo by vás zajímat
Systém výstrah se mění od letošního léta
Upravený systém meteorologických výstrah začal fungovat od července. Jeho cílem je, aby jednotlivá upozornění lépe odpovídala tomu, jaké problémy může konkrétní počasí způsobit v běžném životě.
Vedle nové kategorie zátěže teplem se změny projeví také v zimním období. Meteorologové nově samostatně vyčlenili varování před kluzkým povrchem. To má upozorňovat především na situace, kdy mohou být nebezpečné silnice a chodníky – například při tvorbě náledí nebo při výrazném zhoršení podmínek pro dopravu.
