Nedůvěra ke státu, ale nízká příprava
Z průzkumu STEM/MARK pro Amundi ze září 2025, který zkoumal postoje Čechů k důchodům, spoření a investování, vyplývá, že přestože lidé mají o budoucnosti důchodového systému pochybnosti, jejich chování tomu často neodpovídá. Na důchod si nad rámec povinných odvodů spoří jen 35 % populace, u mladších ročníků dokonce necelá čtvrtina. Většina lidí tak zůstává odkázána především na státní systém, i když v něj má jen nízkou důvěru.
Milion korun může znamenat jen pár tisíc měsíčně
Představy o tom, kolik peněz je na stáří potřeba, jsou často podhodnocené. Přibližně 30 % lidí považuje za dostatečné mít naspořený jeden milion korun. Pokud by tato částka měla pokrýt zhruba dvacet let v důchodu, znamená to příjem necelých 4 200 Kč měsíčně navíc k důchodu.
Délku života však nelze přesně odhadnout. Mnoho lidí stráví v důchodu i více než dvě desetiletí, takže by se pak jednalo o nižší částku. Navíc hodnotu peněz v čase výrazně snižuje inflace.
Balancování mezi dvěma protichůdnými obavami
Při plánování důchodu lidé často balancují mezi dvěma protichůdnými obavami. Na jedné straně se každý člověk obává, že jej může kdykoli postihnout zákeřná nemoc a dřívější odchod. V současné době se také objevuje častěji strach z úmrtí v důsledku válečného konfliktu. Lidé tedy nechtějí příliš financí odkládat bokem a připravit se o možnost užít si naspořené peníze nyní, dokud to „ještě” jde. Na straně druhé ale existuje riziko, že budou žít déle, než očekávají, a úspory jim v pozdějším věku nebudou stačit.
Každý věk vyžaduje jiný přístup
Strategie spoření a investování se liší podle toho, kolik času zbývá do důchodu. Mladší lidé mohou obvykle volit dynamičtější přístup, protože mají dostatek času případné výkyvy vyrovnat. Naopak lidé kolem padesátky už většinou přesouvají důraz k ochraně naspořených prostředků a stabilitě.
V praxi se proto úspory často rozdělují mezi konzervativnější nástroje, které mají peníze chránit, a menší část investic s vyšším kolísáním, která má potenciál (tedy může, ale také nemusí) přinést vyšší výnos:
- Konzervativní nástroje tvoří např. spořicí účty, termínované vklady nebo státní dluhopisy, které obvykle přinášejí nižší výnos, ale peníze jsou v nich lépe chráněny a riziko ztráty je minimální.
- Dynamické nástroje tvoří např. akciové fondy nebo smíšené fondy s vyšším podílem akcií, které sice mají dlouhodobě vyšší růstový potenciál, ale zároveň nesou i riziko výkyvů a ztráty hodnoty, zejména v kratším časovém horizontu.
Lidé by měli myslet nejen na to, jak peníze spořit, ale také na to, jak budou úspory v budoucnu postupně čerpat.
Mohlo by vás zajímat
Na důchod je potřeba myslet včas
Státní důchod pravděpodobně pokryje jen část životních nákladů, proto je důležité vytvářet si vlastní finanční rezervu. Příprava na důchod je dlouhodobý proces, který se vyvíjí spolu s věkem i životní situací. Čím dříve člověk začne, tím menší částky mu stačí a tím větší prostor má pro růst svých úspor.
