Parkovací zóny začaly fungovat v roce 1996 na území Prahy 1. Postupně se rozšířily do dalších městských částí a dnes pokrývají většinu širšího centra i některé okrajové oblasti. Magistrát na parkovném ročně vybere přibližně půl miliardy korun.
Základ systému se dlouhodobě nemění. Lidé s trvalým bydlištěm v dané oblasti (takzvaní rezidenti) platí za první auto zhruba 1 200 korun ročně. Přesto tlak na parkovací místa roste – město eviduje kolem 900 tisíc přestupků ročně.
Změny v roce 2024: konec výjimek i nové možnosti
Výraznější úpravy přišly v roce 2024, kdy změny prosadil náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.
V médiích i na sociální síti x.co, ale i v tiskových výstupech Magistrátu Hřib dlouhodobě uvádí, že cílem změn je narovnání systému parkování, omezení jeho zneužívání a větší důraz na ekologičtější dopravu.
Zrušena byla přenosná parkovací oprávnění i bezplatné parkování pro elektromobily. Nově mohou stát zdarma pouze u nabíječek.
Naopak přibyly nové možnosti, jako je celoměstský návštěvnický paušál nebo měsíční parkovné.
Opoziční politici ale změny kritizují. Podle médií například zástupci ODS či ANO opakovaně uvádějí, že město řeší regulaci, ale nebuduje dostatečné kapacity parkování, a upozorňují na nedostatek parkovacích míst. Otázkou zůstává, kde pro ně najít v centru místo.
Mohlo by vás zajímat
P+R parkoviště: kapacita nestačí poptávce
Pro návštěvníky Prahy slouží záchytná parkoviště P+R na okrajích metropole. Podle údajů Technické správy komunikací (TSK) a organizace ROPID je v Praze k dispozici přibližně 8 000 až 9 000 parkovacích míst v režimu P+R.
Jejich vytíženost je ale velmi vysoká. V pracovních dnech bývají některá parkoviště u stanic metra – například Zličín, Letňany nebo Černý Most – obsazena už krátce po 7. hodině ráno. Celková obsazenost se podle dlouhodobých dat často pohybuje mezi 85 a 95 procenty.
Podle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy by metropole potřebovala kapacitu P+R výrazně navýšit, aby dokázala zachytit více přijíždějících aut ze Středočeského kraje.
Pomoci mají nové projekty i sdílení míst
Do budoucna by mohly pomoci i nové technologické projekty. Mezi finalisty programu Nakopni Prahu se dostal například projekt Team Pargo, který nabízí komunitní sdílení parkovacích míst.
Aplikace se teprve vyvíjí a jejím cílem je propojit řidiče a umožnit využívat dočasně neobsazená stání, čímž by se mohla snížit dopravní zátěž i emise ve městě.
Výzva do dalších let
Po třech desetiletích fungování tak parkovací zóny v Praze zůstávají důležitým nástrojem regulace dopravy. Zároveň ale platí, že bez rozšíření kapacit – ať už parkovišť P+R, nebo jiných řešení – se situace podle odborníků zásadně nezlepší.
