Výskyt hypertenze se přesouvá do stále mladších věkových kategorií, což je důsledkem změn životního stylu a poklesu fyzické aktivity. Podle globálních dat stoupl podíl obezity a nadváhy u dětí mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na alarmujících 30 %. Tento trend je patrný i v ČR a vede k tomu, že se známky kardiometabolických poruch objevují u lidí neúměrně brzy, a zatěžují tak zbytečně zdravotní systém.
Tělo mladých lidí má jiné složení než dříve
„Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.
Nejvíce nebezpečná sůl je ta, o které nevíme
Nadměrný příjem sodíku je jedním z nejrizikovějších faktorů, které vyhánějí krevní tlak vysoko. Zatímco doporučená denní dávka kuchyňské soli je pouhých 5 g, průměrná spotřeba v ČR se pohybuje kolem 15 g denně.
„Lidé často věří mýtu, že svůj krevní tlak účinně ochrání tím, když si přestanou solit jídlo u stolu. Ve skutečnosti ale přijímáme drtivou většinu soli z průmyslově zpracovaných polotovarů, které jí obsahují i trojnásobek oproti běžnému domácímu jídlu. Moje praktická rada proto zní: pokud to myslíte se zdravím vážně, minimalizujte nákup vysoce zpracovaných výrobků a vraťte se k vaření ze základních surovin,“ upozorňuje profesorka Mlíková Seidlerová.
Geny versus životní styl: Výmluva na dědičnost neobstojí
Častým argumentem pacientů s hypertenzí je dědičná zátěž, avšak realita ukazuje, že vliv genetiky lidé přeceňují. Až u 90 % případů nelze určit jednu jasnou příčinu, jde o složitou polygenní dědičnost – spolupůsobení stovek genů reagujících na vnější vlivy.
Genetika u většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivuje nezdravý životní styl. Pokud pacient včas změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje hmotnost, dokáže nutnost začít brát léky významně oddálit.
Domácí měření tlaku je základ
S rozvojem chytrých tlakoměrů se dnes klade důraz hlavně na průběžné měření krevního tlaku v domácím prostředí. V ordinaci má totiž až přibližně 25 % pacientů falešně zvýšený krevní tlak v důsledku syndromu bílého pláště. K lékaři bychom se měli vydat i tehdy, pokud se cítíme zdraví, ale při měření opakovaně zaznamenáme hodnoty vyšší než 140/90 mmHg.
Mohlo by vás zajímat
Možnosti moderní medicíny v léčbě hypertenze jsou dnes velmi široké. Aby však mohla pomoci, je nutné vysoký tlak včas zachytit – měřit si jej doma a nezanedbávat preventivní prohlídky. Alarmující je, že až polovina lidí po dosažení plnoletosti přestává na prevenci pravidelně chodit. Důsledky nekompenzované hypertenze jsou přitom fatální: vede k poškození ledvin, rozvoji srdečního selhání a je hlavní příčinou infarktu myokardu i závažných cévních mozkových příhod.
