Dnes je 20. 10. 2026 a svátek má Vendelín

Příběh osiřelých medvědů, kteří nemohli zpět do přírody. Jak si zvykají na nový domov v Krkonoších?

Po třech stech letech se do Krkonoš symbolicky vrátil medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka, který je součástí Stezky korunami stromů Krkonoše v Janských Lázních a veřejnosti se otevřel 4. dubna, ale není jen o návratu velké šelmy. Po prvních týdnech provozu ukazuje i to nejdůležitější – jak dnes vypadá skutečný domov medvědů v prostředí horského lesa a jak se zvířata v novém prostředí postupně zabydlují.

Reklama

Medvědí sourozenci Michal a Alice už mají za sebou úvodní fázi aklimatizace a na jejich chování je patrné, že si prostor postupně osvojují. Projekt tak nabízí nejen silný příběh návratu, ale otevírá i zákulisí toho, jak funguje moderní péče o velké šelmy v evropském kontextu.

Jak vypadá medvědí domov v lese

Medvědi mají k dispozici přírodní výběh o rozloze přibližně 5 400 m², který se nachází přímo v horském lese pod Stezkou korunami stromů.

Staňte se členy FB skupiny Noviny kraje a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás síti X , kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Součástí prostoru jsou klidové zóny, přirozené úkryty, krmeliště i vodní prvky, které medvědi využívají k ochlazení i zábavě. Celý výběh je navržen tak, aby podporoval jejich přirozené chování a poskytoval dostatek prostoru i soukromí.

„Naším cílem bylo vytvořit prostředí, které medvědům umožní žít co nejpřirozenějším způsobem. Les není kulisa, ale jejich skutečný domov – s místy pro odpočinek, pohyb i úkryt,“ říká Miroslav Matas, ředitel Stezky korunami stromů Krkonoše.

První týdny: jak se medvědi zabydlují

Aklimatizace medvědů po převozu do nového prostředí probíhala postupně a citlivě. V prvních dnech byli opatrní a více vyhledávali klidové části výběhu. S postupem času ale začali být aktivnější, objevovat nové části prostoru a přirozeně se pohybovat po celém výběhu. Dnes už je možné pozorovat jejich běžné chování – pohyb, zájem o okolí i potravu, ale také odpočinek v úkrytech, které si sami vybírají.

„Klíčové je, aby měli dostatek klidu a mohli si tempo přizpůsobit sami. Poznáváme to podle jejich chování – jsou aktivní, zajímají se o okolí a bez problémů přijímají potravu. Je vidět, že si prostor postupně osvojují. Každým dnem jsou jistější, víc se pohybují a reagují přirozeně na své okolí. To je pro nás jasný signál, že se cítí dobře,“ doplňuje Natálie Poděbradská, ošetřovatelka medvědů ze Safari Parku Dvůr Králové.

Co medvědi potřebují ke spokojenému životu

Důležitou součástí péče je pestrá a vyvážená strava. Přibližně 75 % jídelníčku tvoří ovoce a zelenina, doplněné o další složky včetně masa. Krmení probíhá pravidelně, ale zároveň tak, aby podporovalo přirozené chování – například hledání potravy nebo její postupné objevování v prostoru výběhu. Denní režim medvědů kombinuje období aktivity, odpočinku i spontánního pohybu. Důraz je kladen na to, aby si zachovali přirozené návyky a nebyli vystaveni stresu.

Co návštěvník uvidí

Zážitek z Medvědí stezky je postavený na autenticitě. Návštěvníci mohou medvědy pozorovat v prostředí, které odpovídá jejich přirozenému způsobu života – nikoliv v klasické expozici.

Největší šance na jejich spatření bývá v době aktivity, typicky v ranních a odpoledních hodinách. Zároveň ale mají medvědi možnost kdykoliv odejít do klidových zón.

„Návštěvníci si mohou užít skutečné pozorování zvířat – někdy je to o trpělivosti, jindy o štěstí. Právě tahle nepředvídatelnost je tomu nejblíž, co můžeme zažít jako setkání s divokou přírodou,“ říká Miroslav Matas.

Jak funguje zázemí a péče

O medvědy se stará zkušený tým chovatelů ze Safari Parku Dvůr Králové, kteří zajišťují každodenní péči i dohled nad jejich zdravotním stavem.

Celý provoz splňuje přísná bezpečnostní pravidla a je navržen tak, aby byla zajištěna jak bezpečnost návštěvníků, tak maximální klid pro zvířata. V případě potřeby je k dispozici odborná veterinární péče.

Proč to celé dává smysl

Medvědi v krkonošském výběhu nejsou jen součástí návštěvnického zážitku. Jsou zapojeni do Evropského chovného programu (EEP), jehož cílem je zachování genetické rozmanitosti ohrožených druhů.

Právě ochrana genofondu je jedním z klíčových důvodů, proč podobné projekty vznikají. Zvířata, která se nemohou vrátit do volné přírody, tak nacházejí důstojný domov a zároveň se podílejí na dlouhodobé ochraně svého druhu.

„Takové projekty mají smysl právě v tom, že propojují péči o konkrétní zvířata s širší ochranou druhu. Zachování genetické rozmanitosti je dnes zásadní téma a bez mezinárodní spolupráce by to nebylo možné,“ uzavírá Miroslav Matas.

Medvědí stezka

Projekt vznikl v areálu Stezky korunami stromů Krkonoše jako součást dlouhodobé snahy přibližovat návštěvníkům přírodu Krkonoš a její přirozené obyvatele. (Stezka korunami stromů je součástí rodiny již 12 realizovaných Stezek v Evropě a Kanadě)

Výběh o rozloze 5 400 m² poskytuje medvědům prostředí horského lesa s možností přirozeného pohybu, úkrytů a klidové zóny. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na ochranu přírody a zoologickými institucemi (Správa Krkonošského národního parku, Safari Park Dvůr Králové nad Labem, ZOO Košice, Zoopark Chomutov atd.).

Otevírací doba Stezky korunami stromů Krkonoše

Stezka korunami stromů Krkonoše v Janských Lázních je otevřena denně po celý rok. V zimním období (leden–březen a listopad–prosinec) je otevřeno od 10:00 do 16:00, na jaře a na podzim (duben, květen, říjen) od 10:00 do 18:00 a v hlavní letní sezóně (červen–srpen) od 9:30 do 19:00. Poslední vstup je vždy možný hodinu před koncem otevírací doby. Stezka je plně bezbariérová a nachází se na okraji Janských Lázní.

Více informací: https://treetop-walks.com/krkonose/medvedi-stezka-krkonose/

Doporučujeme

Revue

Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Hnal se za zlatem, slávou a představou, že za další řekou objeví bohatství srovnatelné s poklady Inků. Hernando de Soto však do jihovýchodní části dnešních Spojených států nepřinesl jen evropské ...
Tajemství Indického oceánu vyrážejí dech. Jeho krása má ale i svoji temnou tvář…

Tajemství Indického oceánu vyrážejí dech. Jeho krása má ale i svoji temnou tvář…

Za dne se třpytí v tropickém slunci, v noci se na některých místech mění v zářící moře z pohádky. Pod hladinou plachtí ryby, jejichž schopnosti připomínají létání, číhají smrtelně jedovatí ...
Hrad Cimburk potřebuje novou střechu. Pomozte zachránit historickou baštu v srdci Chřibů

Hrad Cimburk potřebuje novou střechu. Pomozte zachránit historickou baštu v srdci Chřibů

Vydejte se do lesů Chřibů za romantickou zříceninou hradu Cimburk. Středověká památka nedaleko Koryčan láká milovníky historie, turistiky i nevšedních zážitků. Nyní však potřebuje pomoc: severovýchodní bašta má po téměř ...
Hockaufové: Tajemní šumavští škrtiči. Kdo se jim posmíval, mohl zaplatit životem

Hockaufové: Tajemní šumavští škrtiči. Kdo se jim posmíval, mohl zaplatit životem

Na první pohled jsou to jen nenápadné šumavské kopce, louky a lesy. Jakmile se však nad Kašperskými Horami začne stmívat, mohou se podle starých pověstí probudit síly, před nimiž nepomůže ...
Jak vzniká profil vraha? Jde hlavně o fakta a analýzu, profilování není čtení myšlenek

Jak vzniká profil vraha? Jde hlavně o fakta a analýzu, profilování není čtení myšlenek

Televizní seriály ukazují profilery jako téměř nadpřirozeně nadané vyšetřovatele, kteří dokážou vstoupit do mysli pachatele a před očima spatřit průběh zločinu. Skutečné profilování však funguje úplně jinak. Méně efektně, zato ...
Z oběti se stala postrachem Indie. Příběh Královny banditů Phúlan Dévíové

Z oběti se stala postrachem Indie. Příběh Královny banditů Phúlan Dévíové

Vyrůstala v chudobě, provdali ji jako dítě a zažila násilí, které by mnohé zlomilo. Phúlan Dévíová se stala jednou z nejhledanějších žen Indie, její jméno začalo děsit i fascinovat a ...
Tady se zrodila renesance. Objevte Itálii Michelangela nebo Brunelleschiho

Tady se zrodila renesance. Objevte Itálii Michelangela nebo Brunelleschiho

Vydejte se do Toskánska, kraje, kde se zrodila renesance, a projděte se místy, která dodnes připomínají dobu, kdy se Evropa znovu začala dívat na svět očima umělců, vědců a myslitelů. ...
Jeho srdce zůstalo v Africe. David Livingstone přešel Afriku od oceánu k oceánu, čelil nemocem i hladu

Jeho srdce zůstalo v Africe. David Livingstone přešel Afriku od oceánu k oceánu, čelil nemocem i hladu

Afrikou putoval pěšky, na kánoi i přes nebezpečné bažiny. Trpěl horečkami, hladem i vyčerpáním, setkal se s divokými zvířaty a několikrát málem zemřel. Přesto pokračoval dál. David Livingstone chtěl poznat ...
Krvavá pradlena – děsivá bytost, která se k nám zatoulala ze Skotska

Krvavá pradlena – děsivá bytost, která se k nám zatoulala ze Skotska

Tajemná pradlena patří k postavám evropského folkloru, které mají jediný úkol: ohlásit blížící se smrt. Podobné příběhy znaly různé části Britských ostrovů a jejich ozvěna se objevuje i v pověstech ...
Nejvychytralejší podvodník prodal Eiffelovu věž. A naletěli mu

Nejvychytralejší podvodník prodal Eiffelovu věž. A naletěli mu

Dokázal přesvědčit obchodníky, že mohou koupit Eiffelovu věž, prodával údajné stroje na tisk peněz a dokonce se pustil do podvodu, v němž figuroval mafiánský boss Al Capone. Viktor Lustig spoléhal ...
Reklama
Reklama
Reklama