Vláda chce vytipovat nejpostiženější oblasti
Obnovená koalice má především koordinovat postup státu a určit regiony, kde je nedostatek vody nejzávažnější. Současně se znovu sešla Ústřední komise pro sucho. Podle vedení Českého hydrometeorologického ústavu je situace vážná, zatím však neohrožuje zásadním způsobem fungování ekonomiky ani zásobování obyvatel. „Situace je vážná, ale zatím to nemá fatální dopad na ekonomiku, energetiku nebo zásobování obyvatel,“ uvedl ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
Přesto už řada míst přistoupila k omezení odběrů vody. Zákazy či omezení se týkají například zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo dalších činností, při nichž se používá voda z místních zdrojů.
Opozice: stát reaguje pozdě
Opoziční politici vládě vyčítají, že se k problému vrací až ve chvíli, kdy je sucho výrazně patrné. Kritika míří také na údajně příliš obecné plány. Podle opozice nestačí reagovat pouze v období, kdy vody ubývá, ale je nutné dlouhodobě měnit způsob hospodaření s vodou a krajinou.
Vláda naopak tvrdí, že opatření proti suchu připravovala už dříve a nyní chce jejich koordinaci posílit. Ministr životního prostředí Igor Červený zdůraznil, že voda má být jednou z hlavních priorit kabinetu. „Voda bude priorita číslo jedna – její zadržování, čistota a protipovodňová opatření,“ uvedl přímo.
Koalice proti suchu se vrací po několika letech
Národní koalice pro boj se suchem vznikla v roce 2018 za vlády tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Fungovala do roku 2020 a jedním z jejích výsledků byla úprava vodního zákona, známá jako „suchá hlava“. Tehdy stát počítal také s pravidelnými investicemi v řádu cca 4 miliard korun do opatření, která měla pomoci s nedostatkem vody.
Nynější kabinet chce navázat především na budování vodárenské infrastruktury a zvyšování schopnosti krajiny vodu zadržovat. Nejde přitom jen o zásobování obyvatel pitnou vodou. Sucho zasahuje také zemědělství, lesy, energetiku a ekosystémy.
Pomoci mají přehrady i voda zadržená v krajině
Jednou z vládních priorit zůstává výstavba nových vodních nádrží. Mezi připravované projekty patří například nádrž Nové Heřminovy, která má mít vedle vodohospodářského významu také výraznou protipovodňovou funkci. Připravuje se rovněž vodárenská nádrž Vlachovice na Zlínsku.
Mohlo by vás zajímat
V oblasti Lounska se počítá s nádrží Kryry. Ta má mít víceúčelové využití – vedle zásobování vodou má sloužit také k ochraně před suchem, rekreaci a energetickému využití.
Stát chce současně propojovat vodárenské soustavy, rozšiřovat možnosti závlah a podporovat opatření, která pomohou zadržet vodu přímo v půdě. Důležitou roli mají mít také protierozní opatření a lepší hospodaření na zemědělské půdě.
Samotné přehrady problém nevyřeší
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že budování nádrží je pouze jednou částí řešení. Stejně důležité je, aby voda z krajiny příliš rychle neodtékala a měla možnost vsakovat se do půdy. Význam mají například mokřady, drobné vodní prvky, vhodnější způsob obdělávání půdy nebo omezení eroze.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestr. za SPD) upozornil právě na potřebu dlouhodobějšího přístupu. „Situace se neustále opakuje. Když je sucho, řeší se to, když jsou povodně, řeší se to. Nám jde o to, aby ta opatření byla trvalá,“ uvedl.
Přestože zásoby vody ve velkých přehradách jsou podle vlády zatím dostatečné, vývoj v dalších týdnech bude záviset především na srážkách. Jednorázové přeháňky přitom nemusí dlouhodobý deficit vyřešit. Pro českou krajinu bude rozhodující, zda se podaří vodu nejen získat, ale také ji v ní udržet.
