Podle vedení města vyžadují velké dopravní stavby dlouholetou přípravu a tomu musí odpovídat také plánování peněz. Magistrát zároveň upozorňuje, že pražskou infrastrukturu denně využívají i lidé dojíždějící za prací, do škol nebo za službami. Zapojení státu do financování metra D a Městského okruhu proto považuje za oprávněný požadavek.
Vyjádření města vyvolala kritika výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR Radky Vladykové. Primátor Bohuslav Svoboda její pohled odmítl s tím, že rezervy vznikají právě kvůli budoucím investicím. Konkrétní výši těchto rezerv však zveřejněná tisková zpráva neuvádí.
Metro D: téměř sto miliard byl už starší odhad
Dopravní podnik v roce 2022 uváděl předpokládané náklady celé trasy D mezi náměstím Míru a Depem Písnice ve výši 97,79 miliardy korun. Jde o tehdejší odhad, nikoliv o potvrzenou konečnou cenu. Výsledné náklady ovlivní vývoj cen i jednotlivé stavební zakázky.
Aktuálnější představu nabízí cena konkrétní části stavby. Úsek od Olbrachtovy na Nové Dvory, jehož výstavbu dopravní podnik zahájil letos v červnu, má stát 29,99 miliardy korun bez DPH. Zprovoznění prvního úseku pro cestující mezi Pankrácí a Novými Dvory podnik předpokládá ve druhé polovině roku 2032.
Městský okruh představuje další mimořádný výdaj
Odhad nákladů na dostavbu Městského okruhu zveřejněný v lednu 2025 dosahoval přibližně 113 miliard korun bez DPH. Záměr zahrnuje chybějící severovýchodní část okruhu a Libeňskou spojku, dohromady přibližně jedenáct kilometrů komunikací. Většina trasy má vést tunely. Ani tuto částku nelze zaměňovat za konečnou cenu vysoutěžené stavby.
Jde o vnitřní Městský okruh, jehož součástí jsou například tunelový komplex Blanka a Jižní spojka. Ten je třeba odlišovat od vnějšího dálničního Pražského okruhu.
V Hloubětíně má doprava zamířit pod zem
Dalším připravovaným projektem je Hloubětínský tunel pod Kbelskou ulicí. Spolu s úpravami křižovatek s Poděbradskou a Kolbenovou má odlehčit přetíženému dopravnímu tahu a omezit provoz na povrchu.
Mohlo by vás zajímat
Při projednávání strategických dopravních staveb v pražském zastupitelstvu v březnu 2025 zazněl u tohoto projektu odhad 6,9 miliardy korun. Už tehdy však byl označen za starší cenový údaj. Také zde proto skutečnou finanční náročnost upřesní další příprava a soutěž na zhotovitele.
Rozhodování přesáhne jedno volební období
Příprava a výstavba těchto projektů zasahují do několika volebních období. Komunální volby 9. a 10. října tak přicházejí v době, kdy je část staveb rozestavěná a další se projektují. Budoucí vedení Prahy bude rozhodovat o jejich financování, pořadí i tempu pokračování.
Vytváření rezerv přitom není jedinou cestou, jak investice zaplatit. Pravidla rozpočtové odpovědnosti městům nezakazují využívat úvěry, stanovují však podmínky pro hospodaření s dluhem a jeho splácení. Naspořené prostředky tak mohou být jednou ze součástí financování spolu s dalšími zdroji.
