Za podpořenými projekty stojí doktorandi Jan Gebrt, Nela Štěrbová a Adéla Samuelová. Všechny tři výzkumy začaly letos v září a podle plánů potrvají do srpna 2029. Kraj na ně přispěje prostřednictvím dotačního programu na podporu talentovaných vědeckých pracovníků.
Drony mají pomoci odhalovat poškození stromů
Výzkum Adély Samuelové se zaměří na hmyzí škůdce stromů v městském prostředí. Navazuje na celorepublikovou analýzu, při níž vědci shromáždili údaje o více než dvou tisících stromech. Mezi sledované škůdce patří například klíněnka jírovcová, jejíž larvy poškozují listy jírovců.
Samuelová chce zjistit, zda výskyt škůdců souvisí také s takzvanými městskými tepelnými ostrovy, tedy místy, kde bývá tepleji než v okolní krajině. Při výzkumu využije kromě terénních pozorování také snímkování z dronu. Speciální kamera dokáže zaznamenat části světelného spektra, které lidské oko nevidí.
Získané snímky následně porovná s údaji o skutečném stavu stromů. Cílem je ověřit, zda tato technologie dokáže usnadnit sledování poškození dřevin. Výsledné mapy by mohly správcům městské zeleně pomoci včas rozpoznávat riziková místa a lépe plánovat péči o stromy.
Parkinsonovu nemoc mohou pomoci objasnit rozdíly mezi molekulami
Zcela jiným směrem se vydává výzkum Nely Štěrbové. Zaměřuje se na biologicky významné molekuly zvané lipidy, které se podílejí na fungování buněk. I molekuly se stejným chemickým složením totiž mohou mít rozdílné uspořádání atomů, a tím i odlišné účinky v organismu.
Štěrbová chce vyvinout laboratorní postupy, které umožní jednotlivé podoby těchto molekul přesně rozlišovat. Následně je plánuje využít při analýze vzorků pacientů, především lidí s Parkinsonovou nemocí.
Zkoumat bude, zda existuje souvislost mezi zastoupením určitých forem lipidů a tímto onemocněním. Pokud se takový vztah podaří prokázat, mohly by některé z nich v budoucnu sloužit jako biologické ukazatele využitelné při diagnostice nebo sledování průběhu nemoci. Zatím však jde o výzkum, nikoli o hotovou diagnostickou metodu.
Mohlo by vás zajímat
Čtyři nové látky mají prověřit možnosti ochrany nervových buněk
Jan Gebrt se při doktorském studiu toxikologie soustředí na enzym JNK3. Ten se podílí na přenosu signálů uvnitř buněk, za určitých okolností však může přispívat také k poškozování nervových buněk.
Vědec plánuje připravit čtyři nové látky odvozené od již známé molekuly. V laboratoři bude ověřovat, zda dokážou tlumit aktivitu sledovaného enzymu, jak působí na další enzymy, zda nepoškozují buňky a jaké mají předpoklady pro průnik do mozku.
U nejslibnější látky chce následně zkoumat také její vliv na učení a délku života octomilek. Výsledky by mohly přispět k dalšímu výzkumu chronických onemocnění spojených se stárnutím a poškozováním nervové soustavy.
Gebrta k této oblasti původně přivedl článek o rapamycinu, látce zkoumané mimo jiné v souvislosti s délkou života. Tématu se věnoval již během bakalářského studia a nyní na něj navazuje ve svém doktorském výzkumu.
