Sňatek
Sňatek se konal v září roku 1370, nevěsta byla o pět let starší než ženich. Jejich soužití bylo tedy odloženo na rok 1376. S Johannou se setkáváme v dobových dokumentech jen zřídka. Do Čech přišla hned po svém sňatku a pobyla zde až do své smrti, čili 16 let – prý se s českým prostředím dobře sžila, zvládala i češtinu.
Zdá se, že přestože šlo o sňatek domluvený, manželé se měli opravdu rádi – problémem bylo jen to, že neměli potomka. Johanna zemřela na Karlštejně 31. prosince 1386 ve věku třiceti let. A dostáváme se k oné záhadě.
Jak zemřela?
Vyprávějí se nejrůznější legendy. Okolnosti její smrti můžeme domýšlet jen podle náznaků.
Jedna z pověstí praví, že královna se nemohla dívat na „hanebnost“ královského dvora a zvolila dobrovolnou smrt – hladem. I přesto, že král zřejmě opravdu řádil se svými milci, nezdá se, že by si královna kvůli tomu musela sáhnout na život.
Nejrozšířenější varianta o Johannině smrti je ta, že ji v noci zardousil velký lovecký pes. Této verzi věřil kupříkladu i František Palacký. Skutečně, král miloval lov a lovecké psy, které si nechal přivážet z celé Evropy. Pravděpodobně někteří i spali v ložnici krále a královny. Byla tak jaksi přijata verze, že královna v noci prudce vstala a jeden ze psů se vylekal a skočil jí po hrdle. Ostatně rok před smrtí královny pokousal jeden z těchto psů i hofmistra Kašpara Krajíře, přestože jej zvíře muselo znát.
Tato verze má však svoje slabiny – jde o to, že královští manželé by museli sdílet stejnou ložnici, tak tomu však nebylo. Panoval tehdy totiž zvyk, kdy vznešené dámy a pánové měli oddělené ložnice. Tento zvyk se ostatně udržel po mnohá staletí.
I přesto – viníkem mohl být přece jen pes. Ale pes královnin. I královna měla totiž své královské lovce, stejně jako svůj dvůr.
Mohlo by vás zajímat
Ubohá královna byla pochována v lednu roku 1387 poté, co její tělo bylo několik dnů vystaveno v pražských kostelích. Byla pohřbena v královské hrobce v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
