Zamilovaný Josef
Svatbu samozřejmě dojednala Marie Terezie. Šlo o sblížení rakouské říše s Francií, a mladá Isabella byla přece vnučkou francouzského krále – tato koalice byla namířena proti Prusku.
Navíc Isabella prý byla velice krásná a inteligentní dívka. Josefovi přímo učarovala. Byla to vážná mladá žena s černýma očima, která ráda filozofovala, což se nedalo říci o většině jiných evropských princezen, které dávaly přednost povrchnější zábavě. Avšak svým sklonem k melancholii a svým romantickým založením byla téměř pravým opakem racionálního Josefa
Mohlo by vás zajímat
Smůla byla, že obecně vůči mužům zaujímala kritický postoj, kterým se netajila. Z připravovaného sňatku měla spíše děs. Jak již bylo ale naznačeno, Josefa, který se s Isabellou poprvé setkal v říjnu 1760 v Laxenburgu, jeho nevěsta zcela uchvátila, a to i spojením nevšední krásy s inteligencí. A tak se brzy ve Vídni konala svatba a Josef zářil štěstím.
Tajná korespondence
Isabella si uvědomovala, jak je Josef zamilovaný, ba přímo posedlý, a také si uvědomovala, že její city k němu nejsou tak silné. Plnila svoji povinnost, ale šťastná nebyla. Avšak ze všech sil usilovala o to, aby on ani císařská rodina nic nepoznali. Byla to podle všeho laskavá žena, a tak byla navíc oblíbená.
Svoji důvěru však u dvora věnovala pouze několika lidem. Zcela zvláštní postavení mezi nimi měla pro ni její švagrová, Josefova sestra Marie Kristina, přezdívaná Mimi, a pro svoji krásu odmala rozmazlovaná. Do našich dní se dochovaly dopisy, které si obě ženy mezi sebou psaly. Zdá se, že citové vazby mezi nimi nebyly pouhým přátelstvím. Isabella se jí kupříkladu vyznávala ze své lásky: „Šíleně tě miluji, jen kdybych věděla proč…“ Isabella byla zřejmě do Marie Kristiny skutečně zamilovaná, ale není jisté, zda Marie Kristina to vše nepovažovala spíše za hru. Jejich opravdový lesbický poměr nelze dnes nijak dokázat. Dopisy v té době zůstávaly jen mezi nimi dvěma a svou lásku Isabella před manželem skrývala.
Isabella umírá
Ačkoliv jí plnění manželských povinností nenaplňovalo, dokázala si poručit. Dokonce několikrát otěhotněla a několikrát potratila. Teprve roku 1762 porodila dceru Marii Terezii, ta se však dožila pouze 8 let. Na konci dalšího těhotenství, v roce 1763, dostala Isabella neštovice, dítě po porodu zemřelo a po pěti dnech opustila tento svět i sama Isabella.
Z dopisů cítíme, jako by si snad i přála zemřít, od roku 1762 trpěla, jak se zdá, depresemi. Byla čím dál tím více nešťastná. Ale Josef velmi truchlil, nemohl se ze smrti milované ženy vzpamatovat. Na nátlak své matky se o dva roky znovu oženil, a to s bavorskou princeznou Marií Josefou, tu však již prý milovat nedokázal. Setkávali se spolu jen vzácně a manželství nebylo nikdy naplněno.
Marie Kristina se v roce 1766 provdala za sasko-těšínského vévodu Alberta Kazimíra. Pokud se někdy Josef dozvěděl o vztahu mezi ní a Isabellou, bylo to až po matčině smrti, neboť v té době se jeho vztahy se sestrou velmi zhoršily. Dokonce jí přikázal vzdálit se do Nizozemí. Ale důvody mohly být i ty, že Mimi neschvalovala jeho politiku a dávala to najevo. Do Vídně se vrátila až po nástupu jejich bratra Leopolda na rakouský trůn. Zemřela v roce 1798 ve Vídni.
Po její smrti se našla velká spousta dopisů, které za života psala, mezi nimi pochopitelně i dopisy od Isabelly. Dnes si jen můžeme klást otázku – co mezi nimi skutečně bylo?
