Záhadné pulsující světlo
Stig Rydberg a Hans Gustafsson se hustou mlhou vraceli autem domů ke svým rodinám, aby s nimi strávili Vánoce, když najednou v úseku hlavní silnice mezi Hoganasem a Helsinborgem uviděli mezi stromy, které silnici lemovaly, podivné pulsující světlo. To je zarazilo, proto Rydberg zajel autem k okraji silnice a zastavil. Oba se rozhodli věc prozkoumat.
Vystoupili z auta a vydali se skrz stromy k tajemnému světlu. Naskytl se jim děsivý pohled. Na mýtině, několik desítek centimetrů nad zemí, se vznášelo rozptýlené, matně se třpytící světlo. Zdálo se, že obklopuje nějaký nezřetelný předmět. V další vteřině oba muži ucouvli hrůzou, protože se na ně směrem od světla hnal shluk něčeho, co by se snad dalo popsat jako bubliny. Bubliny vydávaly modrozelené světlo. Gustafsson se rozkřičel strachy, když jej najednou sevřela hrůzu nahánějící síla. Neviditelný tlak je oba postrkoval pomalu, krok za krokem směrem k pulsujícímu světlu. Také se začali dávit, když je obklopil odporný zápach – jako by se pálilo maso.
Mohlo by vás zajímat
Nebezpečná síla
Rydberg zoufale kolem sebe mával rukama a bil hlava nehlava po bublinách. Do jedné z nich se mu zabořila ruka. Prý to byl pocit, jako když si sáhnete do chvějícího se želé. Pak nečekaně prořízl vzduch hvizd, který přibýval na intenzitě, až si oba museli zakrýt uši.
Najednou Gustafsson o něco klopýtl a to ho vzpamatovalo. Byl to sloupek od starého plotu. Chňapl po něm oběma rukama a držel se. Ke svému zděšení cítil, jak se mu odlepují nohy od země. Během pár vteřin byl ve vodorovné poloze, nohy se mu komíhaly nad zemí a směřovaly ke svítícímu předmětu.
Zdálo se, že se síla soustředí na Gustafssona. Rydberg se otočil a utíkal k autu. Dvě bubliny letěly za ním. Na pokraji šílenství doběhl k autu, prudce otevřel dveře a stiskl houkačku. Nečekané zatroubení mělo na bubliny ohromující účinek. Nejprve zakolísaly a pak se rychle vydaly zpět ke světlu na pasece. Gustafsson spadl se žuchnutím na zem. Prudce se po všech čtyřech drápal podrostem směrem k silnici a do auta se doslova vrhl.
Rydberg, který se třásl strachem s přestálého šoku, nastartoval a snažil se rychle ujet. Vtom mlhu kolem pročísl pronikavý kvílivý zvuk a pulsující světlo mezi stromy se začalo zvedat. Nabralo rychlost a za chvíli zmizelo v šeru.
Nevyřešený případ
Následující tři dny oba muži o svém hrůzyplném zážitku nikomu nic neřekli. Dohodli se, že si to nechají pro sebe z jasného důvodu – lidé by si mysleli, že se buď zbláznili, nebo že byli opilí. Ale ať se snažili sebevíc, nemohli se zbavit otřesného puchu, se kterým se setkali tam v lese. Jako by se na ně přilepil, neustále se jim zvedal žaludek. Ze zoufalství nakonec navštívili lékaře.
Prohlédl je, ale nenašel nic, co by nebylo v pořádku. Nicméně byli oba už tak rozrušení, že je přemluvil, aby o svém zážitku promluvili. V následujících několika dnech byli vyšetřováni a dotazováni policií, představiteli z ministerstva obrany a psychiatry. Nikdo z nich se nezdál přesvědčen o pravdivosti jejich příběhu – dokud je nepodrobili hluboké hypnóze.
Nakonec oba nabídli odborníkům z ministerstva, že s nimi na inkriminované místo pojedou. Nenalezla se tam ani vesmírná loď, ani bubliny z želé, jen tři hluboké stopy v měkké půdě, evidentně od nějakého podvozku. Odborníci celou složku opatřili razítkem „Nevyřešeno“. A celý případ tak byl odložen a měl být zapomenut.
