Formování vztahů
Od společného konfliktu v první polovině 20. století až po současnou spolupráci v důsledku nedávných událostí, jako je válka na Ukrajině, vztahy mezi těmito dvěma národy prošly mnoha proměnami. Sledujme, jak se tyto vztahy formovaly, jaké výzvy přinášely a jakým způsobem ovlivňovaly životy lidí na obou stranách.
Válečná historie
Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci jsou provázány řadou historických událostí, které formovaly jejich interakce a vzájemné chápání. Jedním z klíčových momentů byla Polsko-ukrajinská válka v letech 1918-1919, v níž obě strany bojovaly o území Haliče. Tento konflikt měl významný dopad na budoucí vztahy. Polsko nakonec získalo kontrolu nad sporným územím, což způsobilo zvýšené napětí mezi oběma komunitami. Dalším významným bodem ve vztazích byl Volyňský masakr v letech 1943-1944, který způsobil hrůzu a etnické čistky na obou stranách. Tento tragický incident, v němž padli za oběť nevinní civilisté, hluboce poznamenal vzájemné vztahy. Dva roky po konci 2. světové války následovala Operace Visla, která měla potlačit osvobozenecké skupiny. Ovlivnila životy obyvatel východního Polska, zejména Ukrajinců, kteří byli deportováni či přesídleni.
Mohlo by vás zajímat
Válka na Ukrajině
Nicméně, v současnosti jsou vztahy mezi oběma národy v Polsku relativně klidné a kooperativní. Výrazným faktorem této změny je válka na Ukrajině, která vedla k hromadné migraci Ukrajinců do Polska. Polská vláda poskytla azyl a podporu těmto uprchlíkům, což posílilo vazby mezi oběma národy. Někteří z Ukrajinců žijících v Polsku stále navštěvují své rodiny na Ukrajině.
Olena uvádí, že: „S rodinou se vídám, jezdím je navštívit jednou za rok na pár dní, maminka mne dokonce přijela už jednou navštívit, otec musel být doma a starat se o hospodářství.“
Toto ale není pravidlem, dost Ukrajinců zpřetrhalo vazby se svojí rodinou na Ukrajině.
Přibližně čtyři miliony Ukrajinců nyní žijí v Polsku, čímž tvoří největší skupinu přistěhovalců v zemi. Jejich přistěhování do Polska však není důsledkem pouze současné situace na Ukrajině, ale také touhy po lepších pracovních příležitostech a vyšší životní úrovní. Díky geografické blízkosti a podobnému jazyku se Ukrajinci snadno integrují do polské společnosti. Vzájemné vztahy jsou obecně pozitivní a respektující a mnoho Ukrajinců navázalo partnerství nebo přátelství s Poláky a aktivně se zapojuje do společenského života.
Respondentka Kateryna říká: „Vnímám velmi pozitivně dnešní vztahy Ukrajinců a Poláků. Od začátku války je v Polsku podle mě příjemné a bezpečné místo pro Ukrajince.“
Kulturní prolínání
Ukrajinci i Poláci mají mnoho různých zvyků a tradic. Jedním ze zásadních rozdílů mezi kulturními tradicemi je používání odlišných kalendářů. Římskokatolická církev v Polsku užívá Gregoriánský kalendář, zatímco pravoslavná církev Juliánský kalendář. Tato odlišnost znamená, že církevní svátky Ukrajinců jsou slaveny se zpožděním oproti polským katolickým svátkům. Navzdory této odlišnosti se většina Ukrajinců přizpůsobuje slavení svátků podle polských tradic. Například Vánoce se začínají slavit 24. prosince, nikoliv 6. ledna podle Juliánského kalendáře, jak je zvykem na Ukrajině. Někteří jedinci však stále zachovávají své ukrajinské tradice a slaví Vánoce dvakrát, jak v prosinci, tak i v lednu.
Respondentka Natasha říká: „Slavím Vánoce s manželem dne 24. prosince a převážně se řídíme polskou tradicí. Nicméně, ráda připravuju alespoň jedno ukrajinské jídlo, abych si připomněla svou rodnou zemi.“
Zároveň Olena uvádí: „My u nás slavíme Vánoce 24. prosince, ale je pravda, že večeře má 12 chodů. I u nás doma jsme vždy s mojí maminkou připravovaly velkou večeři a já to teď dělám se svojí rodinou.“
Prolínání polských a ukrajinských zvyků je také patrné v kulinářských tradicích. Ukrajinci rádi vaří tradiční polská jídla, jako jsou například „pierogi“. To svědčí o obohacení a vzájemném ovlivňování obou kultur. Tato integrace do polské společnosti zároveň umožňuje Ukrajincům rozvíjet a sdílet svou kuchyňskou tradici s ostatními.
Podpora ze strany Polska
I přes obtížnou historii těchto národů jsou Poláci pro Ukrajince velkou oporou a od února roku 2022 poskytují nepřetržitou pomoc a podporu. Oba národy nadále rozvíjejí vlastní kulturu, tradice a posilují vzájemné vztahy.
Článek zpracovala Barbora Kučerová, studentka 3. ročníku HKS, ČZU
