Uvidíte samé neméně pochmurné panenky
Za nimi se pak nachází hlavní lákadlo ostrova: stovky zaprášených panenek přibitých ke stromům, zavěšených na drátech nebo připevněných na rozpadající se stěny dřevěného přístřešku.
Některým z nich chybí končetiny, jiným oční důlky vyplňují pavučiny. Jejich tváře jsou vyběleny od slunce a barva se z nich odlupuje, vlasy mají rozcuchané. Šaty jim pomalu uhnívají. Většina z nich je přichycena za krk, takže jim hlavy padají dopředu a vypadají jako oběšené.
Panenky se na ostrově začaly objevovat v 50. letech minulého století, kdy se na něj přestěhoval muž jménem Don Julian Santana Barrera, který byl ze své domoviny vykázán kvůli svým náboženským názorům.
Sbíral panenky na památku utonulé dívenky
Legenda tvrdí, že se ve vodě jezera utopila malá dívka. Barrera byl přesvědčen o tom, že její duch setrvává na ostrově, a aby ji potěšil a sám sebe ochránil před zlými duchy obývajícími místní vody, začal sbírat vyhozené panenky a instalovat je na ostrově.
Během následujících 50 let Barrera nasbíral stovky plastových panenek. Jako vášnivý zahradník je odkupoval výměnou za své plodiny a následně je přichytil na stromy a zdi svého obydlí. Duch utopené dívky jej však nepřestal pronásledovat, i když ve skutečnosti nebylo nikdy potvrzeno, že zde opravdu někdy někdo utonul.
Synovec ostrov zpřístupnil
V roce 2001 přijel na ostrov Barrerův synovec Anastasio Velasquez pomoct strýci s výsadbou dýní. Když byli s prací hotovi, tehdy osmdesátiletý Barrera začal nahlas zpívat o tom, že jej volají mořské panny. Velasquez jej jen na chvilku nechal samotného, ale když se vrátil ze záhonu, Barrera ležel mrtvý tváří dolů ve vodě – údajně na stejném místě, kde se měla utopit ona dívka.
Přestože je tento ztrápený muž dávno pryč, jeho výtvor přežívá dodnes. Jeho synovec soukromý ostrov zpřístupnil veřejnosti a návštěvníci sem často nosí panenky jako památku na dívku v jezeře.
