Jak přišel ke svému jménu
Dnes se dá už jen těžko rozlišit, zda byl Klaus Störtbebeker jen ziskuchtivý pirát a žoldák, nebo také šlechetný hrdina, každopádně se mu též říkalo „Robin Hood severních moří“. Jisté je to, že to nebyl jen námořní lupič, ale i oběť intrik šlechtických rodin a bohatých lidí usazených kolem Severního a Baltského moře.
Kde se narodil? Existuje asi dvacet verzí, kde by to mohlo být. Některé zvěsti tvrdí, že byl synem urozeného pána z Halsmühlenu. Klaus prý se rval, hodoval a popíjel až moc často. Všechno něco stojí. Nakonec zchudl natolik, že mu byl odňat rytířský háv i zbroj, a on se tak rozloučil se vším, čím byl jeho dosavadní život. Stal se raději námořním lupičem, tak obávaným, že se mu málokdo dokázal rovnat. Je to pouhý mýtus, ale nemůže být na něm leccos pravdy? Mor ve 14. století těžce zasáhl i šlechtický stav. A tak zcela zchudlí šlechtici se vydali na moře, aby si dopomohli ke hmotným statkům. Podobný osud jistě mohl mít i Klaus.
V té době, tedy kolem roku 1390, byl asi nejobávanějším pirátským náčelníkem Godeke Michels. Ten byl natolik chytrý, aby brzy rozpoznal Klausovy kvality. Však Klaus prý lámal železné řetězy jako nic. Godeke z něj udělal svého komplice a brzy se s ním prý podělil o velitelské pravomoci!
Tehdy přišel Klaus také ke své přezdívce – jedním tahem dokázal vypít čtyřlitrový džbán piva, tak se mu začalo říkat „Vyzunkdžbán“, což v severoněmeckém prostředí zní jako „Störtebeker“.
Byli to piráti nebo žoldáci?
Pirátům se v zásadě v Baltském a Severním moři moc nikdo nestavěl na odpor. Na severu docházelo velmi často k rozporům mezi jednotlivými zeměmi, které soupeřily o vládu v dané oblasti – a panovníci přitom využili k prosazení svých cílů i piráty.
Albrecht II. Meklenburský se snažil vytvořit na Baltu meklenbursko-švédsko-dánskou říši. Jenomže po delší čas již ovládalo celý baltský prostor Dánsko – a tak mu Albrecht vyhlásil válku. Najal piráty, aby v jeho zájmu napadali lodě protivníků. Ti sice do té doby sloužili spíše dánské královně Markétě I., ale v zásadě jim bylo jedno, pro koho „pracují“. Podstatné bylo, že nad nimi nějaký, jakýkoliv panovník, držel ochrannou ruku.
Jen tak se mohlo stát, že mohli jako útočiště použít meklenburské přístavy Wismar a Rostock – členové Hanzy, kteří do té doby proti pirátům bojovali, jim najednou poskytovali útočiště. Jaká změna.
Mohlo by vás zajímat
Uchýlili se ke lsti
Roku 1390 vypukl otevřený konflikt mezi Dánskem a Meklenburskem. Piráti v té době byli na straně meklenburské, ale Dánsku se podařilo podmanit si téměř celé Švédsko, bránil se jen Stockholm (s enklávou německých obchodníků). A tehdy se Hugo (Klausův a Michelsův druh) uchýlil ke lsti. Své lodi chytře namanévroval před město tak, aby to vypadalo, že uvízly v ledu. Ledová plocha, která se rozprostírala mezi městem a jeho loděmi, byla prosekána dírami. Na nich se pak vytvořila jen tenká vrstva ledu – a co myslíte? Když se na ně vrhli dánští vojáci, tenký led se pod nimi probořil. Blokáda Stockholmu tak padla.
Nucený přesun
Ale Dánsko a Meklenbursko uzavřely mír. Piráti se museli vrátit ke svému zaměstnání mimo zákon. Tentokráte se do hry vložil Řád německých rytířů, protože piráti ohrožovali jeho zájmy ve východní části Baltského moře. Expedice čítající 84 lodí a 4000 mužů vyplula 17. března 1398 z Gdaňska k ostrovu Gotland, kde měli hlavně piráti základnu. Byla to přece jen přesila. Z velké části se přesunuli do Severního moře, a tady si je také najímali znesváření vůdci východofríských kmenů. Byl tu i Michels a Klaus. A právě tady si vybudovali pověst jakýchsi šlechetných pirátů, kteří stáli na straně chudých.
Ovšem nic se nezměnilo na tom, že piráti obchodníkům působili ztráty. 5. května 1400 se vydala na výpravu flotila z jedenácti hamburských a lübeckých hanzovních lodí a zaútočila na piráty u ústí řeky Ems. Tehdy ještě Klaus a Michels vyvázli.
Jenomže – nizozemský hrabě Albrecht vydal Michelsovi a Klausovi listinu, která jim dovolovala přepadat lodě jeho nepřátel. To pobouřilo zákonitě hanzovní města. Vyslali tedy mnohem početnější loďstvo – a tentokráte byli úspěšní.
Přišel konec všeho
V boji padlo 40 pirátů a 73 bylo zajato – mezi nimi i Störtebeker. Ti všichni byli popraveni stětím a jejich hlavy byly naraženy na kůly. Ale to je již několik století – Hamburk nakonec Klausovi Störtebekerovi nechal postavit pomník.
