Vláda panovníků vyjádřena čísly – jaké jsou rekordy v počtu let na trůně?

Jak dlouho vládli monarchové

Po několik desetiletí ztělesňoval stát, podřizoval si šlechtu prostřednictvím peněz a intrik a oslavoval při tom sám sebe: Ludvík XIV., „král Slunce“, vládl Francii po 72 let od roku 1643 do roku 1715. Žádnému panovníkovi nebyla dopřána delší vláda, a to ani legendárnímu egyptskému faraonovi Ramsesovi II. – konec jeho vlády spadá do roku 1213 př. Kr., po 66 letech na trůně.

Královna Viktorie se na rozdíl od mnoha mužských protějšků neproslavila ani přehnanou osobní pýchou, ani marnotratností. Vládla však také dlouho. Ve své funkci setrvala déle než kterákoliv jiná žena – téměř 64 let (1837 – 1901).

Zhruba půl století vládli v carském Rusku Ivan Hrozný i Petr Veliký. Ivan IV., Veliký kníže moskevský, začal svoji vládu v roce 1533 ve věku tří let. Prvním ruským carem se stal v roce 1547. Petr I. reorganizoval za 43 let vlády (1682 – 1725) státní aparát a zavedl juliánský kalendář.

Generál Franco a další – délka jejich vlády byla až moc dlouhá

Dlouhé doby vlády jsou také jakousi „specialitou“ lidí, kteří se nestarali o legitimitu své moci. Kupříkladu Francisco Franco Bahamonde, známý jako generál Franco, se stal v roce 1938 hlavou státu (po vojenském puči 1936 a následné občanské válce) a byl jí až do roku 1973. Během této doby tvrdě potlačoval každou opozici.

Téměř stejně dlouho vládl Tamerlán, Mongol ze Samarkandu, který proslul svou krutostí. Od roku 1370 si začal podmaňovat centrální Asii. Specialitou za jeho tyranie, trvající 35 let, se staly pyramidy z lebek.

Mao Ce-tung sice nekočoval, ale za 27 let, které strávil jako „velký předseda“ Čínské lidové republiky, zemřelo podle odhadů 20 až 45 milionů lidí – mnoho z nich jako „třídních nepřátel“ během kulturní revoluce. Ani Stalin si s čínským diktátorem příliš nezadal: za 24 let (1929 – 1953) měl být zodpovědný za nejméně 10 až 20 milionů úmrtí v SSSR.

Demokratičtí vládci vládli poněkud kratší dobu

Demokraticky zvolené hlavy států jsou na tom s délkou vlády přirozeně hůře. Výjimku představuje 16 let Helmuta Kohla v křesle kancléře, právě tak jako 14 let jeho přítele Francoise Mitterranda ve funkci francouzského prezidenta. 12 let v Bílém domě strávil od roku 1933 dvaatřicátý americký prezident Franklin D. Roosevelt, který zemřel na začátku svého čtvrtého funkčního období.

Z neomezené možnosti znovuzvolení profitovala „Železná lady“ Margaret Thatcherová. První ministerská předsedkyně ve Velké Británii řídila vládní záležitosti přes 11 let.

Tyranové – i když se udrželi u vlády poměrně krátkou dobu, bylo to až dost

Poměrně rychle pozbyli moci někteří pověstní despotové: přesto 8 let dokázal od roku 1971 Idi Amin v Ugandě vraždit, mučit a obohacovat se. Během téměř čtyřleté hrůzovlády v Kambodži padli Pol Potovi za oběť dva miliony lidí. Oba se přitom udrželi déle než otec moderního teroru. Pouhý jeden rok (1793 – 1794) trvala hrůzovláda Maximiliena Robespierra. Za tu dobu nechal popravit desetitisíce lidí gilotinou, která nakonec sťala i jeho hlavu.

Trůn některých panovníků se ani neohřál

A co nejkratší vláda? Jen půl roku se udržel ve funkci 20. prezident USA James A. Garfield, který zemřel v září 1881 na následky atentátu. Ještě méně štěstí měl jeden jeho předchůdce. Devátý prezident William H. Harrison dostal při nástupu do úřadu v březnu 1841 zápal plic a zesnul o 1 měsíc později.

Portugalskému korunnímu princi Ludvíku Filipovi byla přisouzena v podstatě ještě kratší doba u moci: v roce 1908 se stal společně se svým otcem obětí atentátu, zemřel ale prý až 20 minut po něm, vládl tedy spíše jen teoreticky necelý 1 den.

 

Témata článku

Doporučujeme