Legendy o čertech: Příběhy, které u nás přežily staletí

Jak čerti v pověstech působí

V českých lidových tradicích jsou čerti vnímáni jako chlupaté, rohaté bytosti s ocasem a kopýtky. Slovo „čort“ bylo dříve běžné označení právě pro ně. Žijí v podzemí, které představuje říši temnoty a nečistoty, podobně jako řecký Tartaros. Zatímco křesťanství spojuje peklo a Satanovu říši s dušemi hříšníků, lidové pověsti často vykreslují čerty jako bytosti s lidskými vlastnostmi, které dokážou svádět i obelhávat.

Čerti jsou nebezpeční, protože uloví duše hříšníků a odnesou je do pekla, kde musí trpět navěky. Často uzavírají s lidmi smlouvy, kdy nabízejí majetek nebo moc výměnou za jejich duši po určité době. Příběhy takových „úpisů“ jsou v lidovém vyprávění časté a objevují se i ve spojení s některými známými osobnostmi, které zemřely mladé nebo tragicky.

Čerti mění podobu a přesouvají se

Podle pověstí čerti ovládají kouzla, která jim umožňují měnit se v různá zvířata, přeměňovat věci či se rychle přemisťovat na libovolné místo jen silou myšlenky. Tato schopnost dává jejich příběhům tajemnou a často nevyzpytatelnou atmosféru.

Mnoho pověstí líčí, jak čerti odnášeli hříšníky do pekla – často to byli právě zlí majitelé panství a hradů, kteří se tak podle lidové tradice dočkali zasloužené odplaty. Jedním z nejslavnějších příběhů inspirovaných touto tematikou je legenda o doktoru Faustovi, který uzavřel smlouvu s ďáblem.

Kde čerti prováděli své rejdění v českých lesích

Zajímavá pověst pochází z okolí Olešníku u Českých Budějovic. V lese za osadou Nová Ves se prý nacházejí velké jámy, kde se střetávali vodníci s čerty. Po divokém boji zvítězili čerti a své soky pohřbili přímo v těchto jamách. Místo si lidé dodnes pamatují jako „Čertovka“ a vyprávějí si o něm dodnes.

Podobné příběhy a otisky stop čertů se nalézají po celé republice. Například u Karlových Varů, na Čertově skále u Humpolce či na Moravě u Studené jsou na kamenech viditelné otisky čertových kopyt.

Jak čerti zanechali stopy na skalách a hradech

Na severozápadě od Nadějkova leží oblast zvaná Čertova hrbatina. Okolí je poseté místy jako Čertův kámen, Čert a Čertovo břemeno. Nedaleko se nachází Čertův vrch neboli Malý Bezděz, který prý postavil sám ďábel. Čertova zeď pak táhne od Bezdězu až k Ještědu a její vznik je obestřen mnoha legendami.

Zvláštní je i hrad Bezděz, kde podle pověsti čerti skutečně řádili. Jeden z místních pánů dokonce uzavřel s čertem sázku, že pokud mu postaví zeď za jednu hodinu, ponechá čertům jeho území. Čert však svou sázku prohrál a od té doby se na Bezdězu žádný čert neukázal.

Čert se projevil jako laskavá bytost

Další zajímavý příběh pochází z okolí Vřetenovic, kde se nachází Čertova louka se studnou. Před dávnými časy do ní spadla malému pasáčkovi bota. Když se hoch spustil dolů, uviděl čerta sedícího u kádí plné zlaťáků. Čert chlapce za jeho skromnost štědře obdaroval, což je jedna z mála pověstí, kde se čert objevuje jako laskavá bytost.

Čerti také zanechali záhadné otisky a obrazy

Na mnoha místech se dochovaly i další otisky – řetězy nebo rýhy po kolách ďáblova kočáru. Jeden z takových otisků byl prý nalezen u Klášterce nad Orlicí poblíž skalky. Ve městě samotném se v kostele Nejsvětější Trojice Boží našel v roce 1955 záhadný výjev dvou bytostí, připomínajících čerty s podivnými výběžky na hlavě, namalovaný červenou a bílou barvou. Původ obrazu není známý, protože všechny historické dokumenty o kostele shořely při požáru.

Zůstává tajemství čertovských příběhů

Čerti zůstávají trvale spjati s českou krajinou i tradicemi. Jejich příběhy, otisky na kamenech a záhadné malby stále vybízejí k otázkám: Co bylo pravda a co jen lidová fantazie? A mohly tyto legendární bytosti opravdu někde mezi námi žít, nebo jde jen o odraz lidské potřeby vysvětlit nevysvětlitelné?

Témata článku