Hlavní město s pomocí nejrůznějších opatření dlouhodobé zlepšuje stav životního prostředí na svém území. Například se jedná o pro přírodu vhodnou péči o zelené plochy, podporu projektů, které zlepšují stav zeleně v metropoli, nebo o přípravu a realizaci ekovýchovných projektů. Mezi jeden z nich se aktuálně řadí i kampaň, která si klade za cíl informovat o důležitosti zachování pestré škály hmyzích opylovatelů, jako jsou včely, čmeláci, motýli a brouci. Bez jejich významné pomoci by se nejen pražská příroda neobešla.
Podle statistik tvoří až 57 % území Prahy zelené plochy. Na každého obyvatele hlavního města tak připadá více než 220 m2 zeleně. Za to, že zeleň roste a kvete, vděčíme především každodenní práci hmyzích opylovatelů. Jejich podporou tak hlavní město zajišťuje širokou biodiverzitu na svém území.
O těchto nenápadných pomocnících se Pražané mohou nyní dozvědět více prostřednictvím portálu zelenaproprahu.cz, kde jsou například k dispozici informace, jak se zapojit do ochrany opylovatelů, dále pracovní listy pro děti, kde se s tímto hmyzem blíže seznámí, a zájemci zde najdou i další tipy a inspiraci pro městské milovníky přírody.
Doprovodná informační kampaň hlavního města bude brzy k vidění na vybraných místech po Praze, v městské hromadné dopravě i v některých médiích a dále bude prezentována i na veletrhu EVVO 2025. Navazujícím projektem pak bude putovní výstava s 12 informačními tabulemi. Kampaň připravil odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, odborné podklady pro její vznik pak vytvořil předseda spolku Včelí stráž, z. s. Jiří Cafourek.
Hmyzí opylovatelé navštěvují květy rostlin a dřevin, kde hledají nektar, zdroj obživy, a mimoděk tím přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou a zajišťují jejich opylení. Tento proces umožňuje rozmnožování rostlin a tvorbu plodů. Bez opylovatelů by došlo k velké redukci plodin, tito drobní živočichové tedy pomáhají udržovat druhovou pestrost, neboli biodiverzitu, která je základem zdravého ekosystému.
Kromě nejznámějších včel medonosných žijí v Praze například i samotářské včely, které jsou efektivními opylovateli sadů. Čmeláci zase zvládnou opylovat i v chladnějším počasí nebo na rozdíl od včely medonosné dokážou opylovat i ve skleníku. Pestřenky jsou pak nenápadní hrdinové světa hmyzu, nejenže opylují, ale jejich dravé larvy se živí mšicemi. V neposlední řadě se mezi opylovatele řadí motýli, brouci nebo pavouci.
Lidé mohou tomuto hmyzu pomoci například tak, že na své zahradě nebo na balkoně vysadí květiny, které kvetou v různých obdobích roku, aby měli opylovatelé potravu od jara do podzimu. Ideální je soustředit se na rostliny, které jsou v Česku doma. Možností je také vytvořit jednoduchý vodní prvek nebo pítko pro hmyz. Smysl má také postavit jednoduchý hmyzí domek, stejně tak jsou pro hmyz důležitým stanovištěm vysoká tráva nebo tlející dřevo.
Mohlo by vás zajímat
Sama Praha jde v tomto ohledu příkladem a vytváří celou řadu opatření, která pomáhají tvořit vhodné podmínky pro všechna vývojová stádia opylovatelů. Například přírodní pozemky, které jsou ve vlastnictví, nebo ve správě hlavního města, jsou sečeny mozaikově, tak aby vždy byly v biotopu přítomny různě vysoké travní porosty. Metropole si také vytváří vlastní bylinnou směs semen, tzv Pražskou regionální směs. Jedná se o semena sbíraná na území Prahy a lokálně doplňovaná do trávníků k obohacení o květnaté druhy bylin, kterými se vytváří pastva pro opylovatele.
Také některé dřeviny v parcích či lesích se mnohdy nechávají po odumření bezpečně odhnívat, čímž se opět podporuje prostředí pro hmyz. Hlavní město pak na některých místech udržuje bezlesí pomocí smíšené pastvy koz a ovcí. Díky tomu lokality nezarůstají náletovými dřevinami a kopyty narušený travní drn vytváří hnízdní podmínky pro zemní druhy hmyzu. Dále se také obnovují sady, které jsou z jara důležitou pastvou pro opylovatele, a v neposlední řadě hlavní město podporuje projekty na zvyšování pestrosti školních nebo komunitních zahrad.
