Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Nižbor: Zámek s expozicí o světě Keltů, ale také se strašlivou pověstí o krvavé komnatě

Tento zámek, dříve hrad, byl oblíbený u Přemyslovců, hlavně za Václava II. Byl postaven na ostrohu nad soutokem Berounky a Habrového potoka na Berounsku.

Historie

Jako lovecký hrádek jej založil v polovině 13. století Přemysl Otakar II. a stavbu zřejmě dokončil jeho syn Václav II. Nižbor dostal původně módní německé jméno Miesenburg (Hrad nade Mží). Nižbor pak má být zkomolenina. V 16. století byl renesančně upraven, v současnosti je barokním zámkem – tuto podobu mu dali Valdštejnové v první polovině 18. století. Na jeho vzhledu se ovšem podepsalo  využití k hospodářským účelům a úprava jeho části na byty. Po rekonstrukci na přelomu 20. a 21. století bylo do jedné jeho části umístěno Informační centrum keltské kultury se stálou expozicí.

Blízké keltské oppidum

Tato expozice je pro toto místo příhodná – blízko odsud se nachází ves Stradonice s keltským oppidem, jedním z největších u nás. To určitě dodává Nižboru na tajemnosti, ovšem je pravda, že svá tajemství má zámek i bez keltské expozice.

Pověst o krutém pánovi

Z bývalého gotického hradu toho po barokní přestavbě mnoho nezůstalo – dochovalo se hlavně torzo válcové věže, jádro kaple a sklepy – a také strašidelná komnata, která je známá jako „krvavá“. Občas se z ní ozýval nářek a pláč a na jejích zdech se objevovaly rudé šmouhy a šrámy, kvůli kterým dostala svůj název. Ty se nedaly žádnou omítkou zakrýt.

Ze stěn tu prý vychází místní přízrak, kterým je muž v černém – má se jednat o ducha bývalého majitele Hynka Albrechta z Klinštejna. Byl znám svou krutostí, týral poddané i své služebnictvo. A ovšem také rád zabíjel. Nejčastěji se jeho oběťmi stali hosté, které po hostině odvedl do krvavé komnaty, kde je zabil. Jeho nejbližší sluha pak mrtvoly v noci shodil z hradní skály do řeky.

Tak praví legenda. Fakta ale dokládají, že Hynek Albrecht z Klinštejna Nižbor opravdu vlastnil, a to od roku 1616. V letech 1618 až 1620 se zapojil do protihabsburského povstání, a aby se posléze vyhnul konfiskaci majetku, dal hrad přepsat na manželku. Manželé zůstali na Nižboru a Hynek Albrecht zemřel roku 1652. O jeho krvavých praktikách se nic neví.

Není ale jediným strašidlem na zámku – objevuje se tu také duch zabitého písaře, držícího v jedné ruce chléb a ve druhé džbán vody. Vysvobodit jej může člověk, který si od něj ukrojí kus chleba – tento dobrý skutek však zaplatí životem. Takového dobráka se dosud najít nepodařilo.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Středočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...