Nově prohlášené kulturní památky:
Dolní Slověnice, sypaný val s trojmostím a lipovou alejí
Sypaný val přes rybník Dvořiště s trojicí mostů a oboustrannou lipovou alejí z poloviny 19. století se nově stal součástí již prohlášené Rožmberské rybniční soustavy. Dva ze tří mostů si zachovaly svou původní klenutou konstrukci. Také železobetonový most z roku 1927, který nahradil jeden z původních, představuje cenný doklad vývoje a modernizace technických staveb.
Dolní Slověnice, sypaný val s trojmostím a lipovou alejí. Foto: NPÚ
Vrbice, roubený dům čp. 5
Tento patrový roubený dům z konce 18. století představuje výjimečně dochovaný příklad šumavské lidové architektury. Zachovány zůstaly mnohé historické prvky, jako je roubení, trámové stropy, šindelová střecha, pavláčka, původní okna, dveře a kachlový sporák. Patří k posledním autentickým stavením v obci a nese výrazné architektonické i kulturně historické hodnoty.
Mohlo by vás zajímat
Vrbice, roubený dům čp. 5. Foto: NPÚ
Olšina, klenutý kamenný mostek
Jedná se o jednoobloukový mostek přes potok Olšina, který byl vybudován nejpozději v první polovině 19. století z místního lomového kamene. Tato drobná technická stavba, která se dochovala v autentické podobě, představuje cenný doklad tradiční stavební technologie využívané na venkově.
Olšina, klenutý kamenný mostek. Foto: NPÚ
Třeboň, náhrobek opata Augustina Marka z Bavorova
Náhrobek posledního opata třeboňského kláštera augustiniánů Augustina Marka z Bavorova se nachází na hřbitově u kostela svaté Alžběty. Spojuje barokní náhrobní desku s reliéfem z 18. století s mladším klasicistním doplněním z 19. století. Náhrobek připomíná nejen osobnost posledního opata kláštera, ale i bohatou historii města Třeboně, na jejímž utváření se podílel.
Třeboň, náhrobek opata Augustina Marka z Bavorova. Foto: NPÚ
Třeboň, parní umělecký mlýn
Parní mlýn pocházející z roku 1869 byl založen rodem Schwarzenbergů. Představuje cenný doklad průmyslového dědictví 19. století. Na počátku 80. let 19. století byl mlynářský provoz zrušen. Později objekt sloužil jako sýpka, skladiště a mísírna krmiv. I přes tuto proměnu využití si mlýn zachoval význam jako technická a kulturní památka své doby. Dochovalo se v něm množství původních konstrukčních i technologických prvků. Mlýn je cenným dokladem technické stavební kultury tzv. schwarzenberského slohu.
Třeboň, parní umělecký mlýn. Foto: NPÚ
Novosedly, návesní kaple Panny Marie Bolestné
Kaple pochází z roku 1817 a je charakteristickou ukázkou drobné sakrální architektury Hlubockých blat. Význam této památky zvyšují dochované nástěnné malby v interiéru, které jsou u tohoto typu staveb výjimečné.
Novosedly, návesní kaple Panny Marie Bolestné. Foto: NPÚ
Na základě rozhodnutí Ministerstva kultury byly v období od ledna do června 2025 všechny nově prohlášené památky zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Návrhy na jejich zařazení vznikly ve spolupráci Národního památkového ústavu s obcemi, vlastníky a dalšími iniciátory. Každá z těchto památek byla posouzena jako významný doklad stavebního vývoje, technického řešení nebo kulturní identity své lokality.
