Neustálý tlak na výkon a trvalá „hra“ na to, jak jsme silní. Umění tvářit se, že zvládneme a ustojíme vše – zvyšující se nároky, zaplatit hypotéku i drahou dovolenou, překonat nefunkční vztah doma i komplikované vztahy v práci… a přitom být hodní na děti a věnovat se jim. Prostě práce pro supermana na plný úvazek.
Přestože žijeme v ekonomicky stabilní zemi bez válek, bídy a pohrom, nevyhneme se pocitům tlaku a stresu. Starosti o uživení rodiny, náročné pracovní vypětí a strach o práci přijít, splatit úvěr a přitom být trvale pozitivně naladění, vede k tomu, že stres a jeho působení na náš organismus jsou novou civilizační chorobou.
Stres vyvolává v lidském těle nerovnováhu
Příprava na útok nebo útěk. Tisíce let starý mechanismus, který člověku pomáhal přežít. Naše tělo přesouvá energii do těch částí, které k boji, útoku nebo útěku potřebuje. Abych mohl „rány rozdávat i dostávat“, potřebuji energii do svalů, čímž se ale zvyšuje výkon srdečního svalu, stoupá krevní tlak a uvolní se krevní cukry. Tento stav naše tělo umí dobře zvládnout, ovšem krátkodobě – kdysi boj trval řádově minuty. Napětí, které zažíváme dnes, trvá mnohem delší dobu, a naše tělo tak v nerovnováze zůstává příliš dlouho, což nám začíná škodit.
Jak stres působí?
Stres tlumí části těla, které člověk k boji nepotřebuje. Trávicí systém, reprodukční orgány, imunitní systém. Každý z nás má v těle geneticky podmíněnou slabou oblast. Při dlouhodobém stresu podlehne tlaku právě ta nejslabší nebo ta, kterou svým životním stylem nejvíce přetěžujeme. U někoho se rozvinou problémy se žaludkem, s krční páteří nebo kožní problémy. U jiného třeba chronické záněty z oslabené imunity. Hrozí nejrůznější onemocnění srdce či oběhového systému. Ženy mohou mít v důsledku psychické zátěže problém s otěhotněním. Souvislost mezi psychikou, stresem a naším tělem prokazují současné výzkumy.
Existuje cesta, jak z toho ven?
Základem je neplánovat a nenakládat si tolik úkolů. Nepodléhat společenskému tlaku okolí. Zvolit si životní rytmus, který automaticky nevede ke stresu. Množství potřeb a cílů, které chceme naplnit, musí být vždy reálné. Často ve své výkonnosti jedeme „na plný plyn“ a najednou nám k tomu osud něco přidá: výpověď z práce, nemoc blízkého člověka, a tudíž péči o něj, vztahový problém. Naše psychická odolnost se vyčerpá a mohou přijít první zdravotní problémy. Důležité je najít znovu rovnováhu – myslet i sám na sebe není sobectví, náš život nemají být jen povinnosti a starosti, je třeba najít znovu oblasti, které nám dělají radost.
Dopřát tělu pohyb a spánek je základ
Jedním ze způsobů, jak se zbavit produktů stresu v těle, je dopřát mu pohyb. Účinných je už 30 minut aktivity pětkrát týdně, což je zvládnutelná míra pro kohokoli. Neméně důležitá je regenerace a psychohygiena. Myslet na sebe, hlídat si, kolik energie dáváme druhým, a naslouchat signálům těla, že už zase „jdeme přes závit“.
V praxi to znamená všímat si projevů nesoustředění, netrpělivosti, pocitu vyčerpání, bolestí hlavy, únavy a poruch spánku. V dlouhodobém stresu si připadáme jako v pasti – chceme z něj ven, ale myšlenky na stresující téma se neustále vracejí. Pro dobré fungování imunitního systému a zdraví člověka je důležitý spánek a relaxace. I zde pomáhá zavést pravidelnost a rytmus. Spánek a pohyb tvoří nejúčinnější antistresovou bariéru – naučte se chodit spát ve stejnou dobu, vstávat ve stejnou dobu, pravidelně jíst a pravidelně se hýbat 20 až 30 minut denně.
Zbavit se touhy po dokonalosti
Být úspěšní, nejlépe ve všech oblastech života, dnes považujeme za zásadní kritérium hodnocení. Svými úspěchy se chlubíme na sociálních sítích a z původního sdílení se stala soutěživost a hon za další metou. Přitom prožívat poklesy a pády patří k životu. Nesnažte se proto falešně dokonalou realitu dohnat a nestresujte se z toho, že se vám to nedaří. Naučte se ventilovat i svoje starosti a trápení během náročných životních období, opora blízkých lidí je obrovský zdroj energie.
