Statek s romantickým názvem Pohádka (dříve Christlhof), stojící nedaleko šumavské vesnice Čachrov, existuje již od 16. století. Ale v souvislosti s ním se hovoří o prokletí.
Vznik a neblahý hon na čarodějnici
V 16. století se rozhodla jedna rodina hospodařit v těchto místech a postavila zde tři statky. Bylo to na samotě, ale v krásném prostředí. Hospodářství však časem začalo chátrat a zůstal nakonec jen nejmenší ze tří statků.
Pověst hovoří o tom, že v 19. století na okraji lesa, nedaleko od Pohádky, stála chatrč, do které nikdo nezavítal, protože se tam nastěhovala podivná stařena, o níž se říkalo, že je čarodějkou. Třeba to byla jen kořenářka, kdo ví. Nebyla však lidmi oblíbená, proslýchalo se totiž, že kolem její chatrče v noci straší. Připisovali jí to, že ves od doby jejího příchodu pronásleduje smůla. Pak došlo k velkém požáru v obci Strážov a lidé, tehdy velmi pověrčiví, pochopitelně hledali viníka. Tak začal hon na čarodějnici.
Starou ženu vyhnali z chatrče, bili ji a házeli po ní kamení. Polomrtvá žena, než vydechla naposledy, samotu i její obyvatele proklela. Snad proto, že jí odmítli pomoc jako své sousedce – přesně to nikdo neví. Tak se lidé sice podle svého úsudku zbavili původce všeho neštěstí, ale přivolali zmar a zlo na Christlhof – Pohádku – bylo to v květnu 1828.
Další osudy
Poslední Pangerlovi, kteří vlastně statky vystavěli, byli odsunuti po válce do Německa a na samotě nemohl už nikdo dlouho vydržet. Záznamy uvádějí kupříkladu příběh o ženě, která zde přišla o rozum, a její muž se oběsil. Jiná varianta praví, že se oběsil poté, co žena i s dětmi odešla do lesa a nikdo z nich se už nikdy neukázal, ani je nikdo nespatřil.
Samotu sice dále obývali lidé, jednu z posledních majitelek tu však trápily strašlivé vidiny, a tak se raději odstěhovala. Třeba jen lidé, nezvyklí životu na samotě, měli bujnou fantazii, ale možné je, že zde číhá zlo a dávná kletba. Možná má samota jakousi schopnost uchovávat a zároveň pak vyzařovat špatnou energii – jako tomu je u spousty dalších strašidelných domů.
Další obyvatel – sériový vrah
Ať tak či tak, na Pohádku se v roce 1991 přistěhoval Ivan Roubal, přestože již byla celkem zpustlá. Choval vietnamská prasat, drůbež a dva koně. Nikdo netušil, kdo to vlastně je a co je zač. Místní lidé říkají, že měl zvláštní pohled – ale může to být jen pod dojmem dalších událostí, jelikož masový vrah Roubal seděl ve vězení na doživotí za vraždu pěti lidí. Zemřel roku 2015.
Tím tragédii statku v podstatě dovršil a Pohádka je považována za hororovou záležitost, kam milovníci tajemna chodí i přespat, na rozdíl od místních lidí, kteří tam nechodí vůbec. Jak vyprávějí, je zvláštní, že Roubalovy vraždy spadají do období, kdy pobýval na samotě. Možná zde zesílily jeho vlastní běsy. Jisté je, že zlo plodí zlo čím dál silnější. Staré domy mají prý duši – ovšem zdá se, že většinou předem nevíme, jakou. Jednoduchou odpověď na otázku o pravdě o Pohádce se asi jen tak nedozvíme.
