Včely jsou zázrakem přírody, nenahraditelné pro člověka i pro zvířata

Mezi 10 globálních katastrof, které by ohrozily existenci lidstva, zařadili vědci i vymizení těchto nenahraditelných opylovačů. Hlavním nepřítelem včel je člověk.  Tato katastrofa je rozhodně reálnější než cokoliv dalšího z globálních hrozeb. Co můžeme udělat pro jejich ochranu? Prvním krok je získat informace. Jedna včelka nic neznamená, v jednom společenství – včelstvu, žije a pracuje v létě 80 až 100 tisíc členů. Společně vytvářejí jeden pozoruhodný dokonale fungující organismus.

Od jara do plného léta zde žije matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc včel dělnic.

Královna – matka, trubci oplodňovači a včely dělnice – pojďme si představit tuto zajímavou rodinu.
Matka je včelí samice, udržovatelka života včelstva. Její vývoj trvá 17 dní. Nejpozději do 15. dne života vylétá na snubní let, kdy dochází k oplodnění. Během snubních letů se postupně páří s 6 až 10 trubci. Jejich sperma si uchovává v semenném váčku po celý život, po vyčerpání se již nepáří. Ročně naklade cca 200.000 vajíček, denně je jich cca 155. Některé matky se dožívají až 7 let, ale včelaři mění matky v úle za mladé po 2 až 3 letech.

Trubec – samec, má za povinnost oplodnit mladou matku. Na snubní let, se vydává i do okolních včelstev. Je nápadně větší než dělnice, má velké oči a postrádá žihadlo, nemusíte se jej tedy bát. Ve včelstvech se trubci nacházejí pouze v letních měsících a to v počtu 300 až 600 kusů. Trubec se líhne z neoplozeného vajíčka, po vylíhnutí je krmen maximálně do 5 dne věku. Následně se sám krmí medem. Od 8 dne vylétá na trubčí shromaždiště, vyhřívá se na slunci pro lepší dozrání spermatu a čeká na spáření. Trubec, kterému se podaří spářit s matkou, ihned umírá. Na činnostech v úlu se trubec téměř nepodílí, nepracuje, maximálně pomáhá větrat či zahřívat plod. Samec žije asi 6 týdnů nebo jen do spáření. Včely všechny trubce od konce července začnou vyhazovat z úlu, svoji úlohu splnili a nyní zahynou buď hladem, nebo zimou.

Včela – dělnice, je včelí samička. Když včelstvo přijde o matku, může tato včela klást vajíčka. Protože však není oplodněná, mohou se z takových vajíček vylíhnout jen trubci. Posláním včely dělnice je vykonávání veškeré činnosti nezbytné k přežití včelstva, jako jsou sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o včelí plod, čištění úlu a obrana včelstva. 3 až 4 dny po vylíhnutí se včele aktivuje hltanová žláza produkující mateří kašičku. Zprvu krmí starší larvy, později nejkvalitnější kašičkou krmí mladší. Dělba práce je řízena hlavně věkem včel, nebo je-li narozená v létě či v zimě. Voskové žlázy vylučují nejvíce vosku mezi 9. a 18. dnem života včely. V případě potřeby včely umí změnou potravy funkci obnovit. Jako letní se dožije pouze 3 až 6 týdnů, pracuje tedy více a brzy umírá. Naopak zimní včela je najezená do syta (pokud má včelstvo dobré zásoby pylu a medu) a dožívá se až 6 měsíců.

Včelí med – ten by rozhodně neměl chybět v našem jídelníčku. Jak nám řekl milovník medu a zkušený včelař Ondřej Diviš „ med z venkovských včelínů není lepší než ten z města, příroda naštěstí filtruje jedy, které kolem člověk rozsévá celkem bez problémů“ Med je pro lidské zdraví velmi prospěšný, proto nejste-li alergici, jezte med jak tmavý či lesní – medovnicový,  bohatý na minerální látky, nebo nektarový – světlý nebo květový. Medovnicový byl měl více pomáhat při nemoci, naopak nektarový při rekonvalescenci.