Kounovské kamenné řady: To je tajemství našich dějin

Kounovské kamenné řady

Přestavme si dlouhou řadu menhirů (kamenné bloky zasazené do země) u obce Carnac poblíž Bretaně. Říká se, že jsou to zakleté římské legie. Avšak podobná místa existují i u nás! Asi nejznámější leží v lese na protáhlé náhorní plošině zvané Rovina poblíž obce Kounov na Rakovnicku. Je to navíc největší megalitická lokalita na našem území.

Vyprávění pamětníků

Jejich původ a smysl se dosud nepodařilo zcela uspokojivě vysvětlit. Podle svědectví pamětníků zde stávaly až 1 a půl metru vysoké kameny, některé uspořádané do velkých kruhů. V současnosti však nepřesáhnou ty nejvyšší 60 cm a po kruzích také ani stopy. Mnoho kamenů totiž skončilo v minulosti na stavbách, byly poničeny vysazováním a kácením stromů a podobně.

Nejrůznější teorie o jejich smyslu

Když v roce 1936 badatelé došli k tomu, že jsou kameny rozestavěné lidmi, začaly se bleskem objevovat teorie o jejich účelu. Necelý kilometr odtud se nachází prehistorické hradiště a také v souvislosti s ním se začalo uvažovat o kamenných řadách. Toto hradiště bylo osídleno už v pozdní době kamenné (4400 – 2000 př. Kr.), rozkvět zřejmě zažilo ale až zhruba v 6. století př. Kr., tedy v pozdní době halštatské. Souvislost s českým Carnacem se tedy opravdu nabízí, prokázána však nebyla. Mluví se ovšem v této souvislosti o posvátném okrsku, obranných valech i o chrámu slunce.

Hrála zde úlohu astronomie?

Zájem o zdejší kamenné řady vzrostl v 70. letech 20. století, to když Alexander Thom, profesor z Oxfordu, vyslovil hypotézu, že megalitické stavby obecně sloužily k určení letního a zimního slunovratu, a to včetně pozic hvězd, Slunce a měsíce – fungovat tedy prý měly jako takový kalendář. V souvislosti s tím se zvedla vlna zájmu o astronomické znalosti prehistorických civilizací.

Vložili se do toho čeští badatelé

Mladí čeští badatelé za pomoci renomovaných odborníků provedli sérii měření a zjistili, že vzdálenost mezi dvěma největšími kameny, které leží mimo řady (Pegas a Gibon I), je rovných 365 megalitických yardů, což přesně odpovídá dnům v roce. Spojnice mezi Pegasem a Gibonem I míří navíc při jarním slunovratu přímo k východu slunce, při zimním slunovratu naopak ukazuje k místu, kde slunce zapadá.

Je tu však jedna nesrovnalost, a sice to, že mezi oběma kameny neexistovala přímá viditelnost. Lze ale předpokládat, že neležely, že byly postaveny tak, aby nejvyšším bodem čněly k nebi. Tak mohli lidé řídit své zemědělské práce nebo náboženské slavnosti.

Vše se objasnit nepodařilo

Tak jako tak se stáří určit nepodařilo, stejně jako spolehlivě dokázat fakt, k čemu areál sloužil. Milovníci tajemna tedy tvrdí, že sloužil jako rituální pohřebiště, další v něm vidí navigační systém mimozemšťanů nebo dokonce zařízení, které za určitých okolností dokáže vyvolat fatu morgánu. Podle některých teorií jsou kameny čarovné. Jak se sem několik tun kamene dostalo, komu stálo za tu námahu, dopravit je sem a vyrovnat do 14 řad? Skutečnost, že podle nejnovějších geologických výzkumů kamenné řady kopírují tektonické zlomy, také svádí k zamyšlení. Proč tomu tak je?

Jejich smysl a původ se dodnes hledá a stále se objevuje řada dalších odborných i laických domněnek.Jsou některé tyto domněnky pravdivé? Nevíme – alespoň zatím.